Alexandra Ivyová: Upír, můj pán

Literární recenze / 16.4.2013 /

Upír Gideon Ravel našel své útočiště za Závojem, který je mimo obyčejný svět smrtelných lidí. Jemu a ostatním za Závojem zůstala jen jediná touha – po informacích a vzdělání. Zbavili se hladu po krvi a povznesli se nad brutální a malicherné tužby. Jenže i mezi Nesmrtelnými jsou zrádci. Gideon musí mezi londýnskou smetánkou najít a ochránit nositele kouzelného Medailonu, jinak bude klid a mír za Závojem nadobro zničen.

Ivy_Upir_muj_panJednu třetinu Medailonu nosí lady Simone Gilbertová, proslavená hostitelka, pokušitelka a žena, jež za sebou nechala mnoho zlomených srdcí. Vzájemně si do oka zrovna nepadnou, i když myšlenky na Simone Gideona ruší v jeho pátrání po zrádci Tristanovi.

Upírka Nefri se rozhodla vybudovat pro svůj druh klidné útočiště a s pomocí mocného Medailonu se jí podařilo stvořit svět za Závojem. Upíři tam žijící se vzdali chtíče (nejen po krvi) a zůstal jim jen hlad po vědění. Bez pití lidské krve přišli o některé schopnosti, ale naopak získali výhodu pobytu na denním světle. Úplná rajská upíří zahrada, ale i tenhle ráj má svého hada nebo spíš hady.

Skoro to vypadá, jako kdyby Alexandra Ivy stvořila univerzální příběhovou šablonu, kam s ohledem na požadavky trhu přihodí historické období, doladí vzhled úžasných hrdinů, přidá odpornému záporákovi konkrétní značku slizu a doplní kapku omáčky kolem. Mohla to být naivní historická romance, ale protože poslední dobou více letí upíři (minimálně od dob Stmívání), tak co nepřihodit i kapku nadpřirozena. Malinko  promíchat a na světě je historická paranormální romance. Tento žánr není v zahraničí nic neobvyklého, ale do českého rybníčku knih z tohoto ranku zatím moc nepřiplavalo.

V textu samotném se neskutečně přemnožilo slovíčko gentleman. Na čtenáře vyskakuje i několikrát v jednom odstavci. Na druhou stranu mohly se stát horší věci. Třeba Levet. Naštěstí se toto trapné stvoření v příběhu nevyskytuje, což je docela s podivem. Samotáři z rodu Nesmrtelných se odehrávají na počátku 19. století. Strážci věčnosti na počátku 21. století. A obě série nejsou na první pohled vůbec spojené. Bohužel jen na ten první. Ve Spoutáni temnotou (osmý díl série Strážci věčnosti) se objevuje tajemná Nefri a Santiagovi se plete pod nohy. Bylo by naivní se domnívat, že existují dvě upírky stejného jména, vzhledu a pověsti. Takže nakonec možná dojde i na „mladého“ Leveta. Vzhledem k provázanosti obou sérií se nabízí otázka, proč nejsou v knize žádní upíři zdržující se mimo Závoj.

Upír, můj pán, první díl trilogie Samotáři z rodu Nesmrtelných, nepatří mezi nejzajímavější knihy od Alexandry Ivy, ale třeba potěší čtenáře, kterým jde nadpřirozená erotika už na nervy a dají přednost něčemu, kde se hlavní hrdinové sexu nevěnují.

Vydaly: Levné knihy; 2013

Žádné komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Copy Protected by Chetan's WP-Copyprotect.

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

Cookie je krátký textový soubor, který navštívená webová stránka odešle do prohlížeče a následně uloží na váš disk. Ukládají se různé informace a nastavení, určená k lepšímu načítání webu, započítání do číselníků počítadla návštěvnosti, nebo v případě stránek s reklamním obsahem, vyhledá podle jiných již uložených cookies, reklamu přímo pro vás. Jak jste někde hledali novou pračku, vyskočí na vás pračky na každém webu, který si reklamou přivydělává.
Více informací naleznete na odborných stránkách, u tetičky WIKI, nebo strýčka Googla.

S pozdravem
Děti noci

PS: U nás pračky ani jiná zařízení nenaleznete :)

Zavřít