Edith Whartonová: Triumf noci

Povídková sbírka Triumf noci obsahuje deset strašidelných povídek, které Edith Whartonová, držitelka Pulitzerovy ceny, napsala na počátku 20. století. Nejsou příliš dlouhé, průměrně zabírají něco mezi dvaceti a třiceti stránkami, ale na vykreslení ponuré atmosféry to úplně stačí.

V prvním příběhu Zvonek na komornou získává služebná Hartleyová, která se čerstě uzdravila z tyfu, novou práci v rodině Brymptonových. Manželství jejích zaměstnavatelů je velmi nešťastné. Brympton tráví většinu času mimo domov, chlastá a snad i týrá svou ženu. Paní Brymtonová má křehké zdraví a Hartleyová se stává její novou důvěrnicí. V ponurém domě se ozývají zvuky ze zamčeného pokoje, který patřil zesnulé komorné, a Hartleyová několikrát v domě zahlédne cizí ženu, která nápadně připomíná její mrtvou předchůdkyni.

Ve druhém příběhu američtí manželé Ned a Mary Boyneovi koupili anglické sídlo Lyng. Nedostatek moderních vymožeností přesně vyhoval jejich záměrům. Jejich přítelkyně jim na otázku, jestli má jejich nový domov strašidlo, odpověděla, že ano, ale že jeho působení nezjistí nikdy hned, ale až Později.

U starého Andrewa Culwina se pravidelně schází skupinka gentlemanů, kteří popíjejí kvalitní alkohol, kouří doutníky a vyprávějí si historky. Tentokrát došlo na vlastní duchařské zážitky. Nakonec zůstanou pouze Culwin, nováček Philip Frenham a Fred Murchard. Frenham poruší tradici a jejich hostitele, jenž nejčastěji zastává pozici tichého pozorovatele, se zeptá na jeho nadpřirozený zážitek. Culwin se překvapivě rozpovídá o tajemných Očích, která ho čas od času pronásledovala.

Ve čtvrté povídce Triumf noci přijíždí George Faxon do Weymoru za jednoho mrazivého, temného zimního soumraku. Saně od jeho zaměstnavatelky nedorazily a on zůstal trčet na opuštěném vlakovém nádraží. Naštěstí tajemníka Faxona před zimou zachrání tuberkulózou nemocný Frank Rainer, který přijel vyzvednout hosty svého strýce Johna Lavingtona. Jenže Lavington možná není tak milý a přívětivý, jak by se mohlo zdát.

Kerfol, nejromantičtější dům v Bretani. Zájemce o jeho koupi najde dům zcela opuštěný. Bez kastelána i jeho rodiny, pouze se smečkou různých psů. Od svého přítele se dozví, že jednou za rok ve zdech sídla straší smečka psů, jež údajně před dávnými lety roztrhala jednoho z majitelů sídla.

V příběhu Slečna Mary Pasková se hlavní hrdina léčí z horečnatého onemocnění, které chytil v Egyptě, a zastaví se v domu rodinné známé, jež před jeho odjezdem do Afriky zesnula. Jaké je jeho překvapení, když zjistí, že Mary je naživu. Nebo snad není?

V sedmé povídce zdědí lady Jane Lynkeová staré sídlo Bells. Brzy zjistí, že sídlu pevnou rukou vládne tajemný, věčně nemocný a nepřítomný Pan Jones.  Lady Jane ve společnosti romanopisce Edwarda Stramera přichází na to, že pan Jones vládne domácnosti déle, než trvá jeden lidský život.

Hlavní hrdinkou Zrnka granátového jablka je Charlotta Ashbyová, jež si vzala vdovce Kennetha. Jeho první žena byla rázná, velitelská a majetnická osoba. Brzy po návratu ze svatební cesty začnou přicházet Kennethovi tajemné dopisy. Charlotta odhaduje, že písmo patří ženě, ale její manžel jí tvrdí, že se jedná o jednu z klientek jeho právnické kanceláře. Den po doručení dalšího z dopisů Kenneth záhadně zmizí.

Stará paní Attleeová, bývalá masérka, vypráví své vnučce Moyre příběh o její milé zaměstnavatelce paní Clingslandové, kterou před mnoha lety podvedla. Attleeová se bohatou a úžasně nádhernou Clingslandovou snažila chránit, když zjistila, že její zaměstnavatelka patří k ženám, jež neumějí stárnout a děsí je pohled do Zrcadla, jež ukazuje jejich pravou podobu.

Sára Clayburnová, majitelka Whitegates, si během jedné ze svých procházek podzimní krajinou podvrtne kotník. Dostane naordinován klid na lůžku a zákaz stavět se na nohu. V noci se nečekaně vzbudí a zjistí, že její služebnictvo zmizelo a ona zůstala v sídle sama. Kam mohli všichni na Dušičky zmizet?

Příběhy se odehrávají se ve Spojených státech, Anglii a Francii. Jejich hrdiny jsou muži i ženy,  často v zaměstnaneckém postavení nebo se zotavující po těžké nemoci. Pokud patří mezi vyšší vrstvy, tak svůj příběh vyprávějí někomu ze svých přátel nebo známých.

Na většině z deseti příběhů lze poznat, že vznikly téměř před sto lety. Samozřejmě je prozrazují dobové reálie, ale ve skutečnosti jim chybí děsivé kouzlo současných hororů. Dnes by hrdina místo útěku do mrazivé noci vytáhl mobilní telefon a snažil se pořídit co nejlepší záznam ducha, který by směle umístil na youtube. Občas to dokonce vypadá, že hrdinům schází zdravý selský rozum, protože tragickým událostem ve Zvonku na komornou by možná šlo zabránit jeho použitím. Podobně to platí pro Triumf noci, který by bez ducha mohl být předlohou pro detektivku se slizkým chamtivým pachatelem. Kerfol by se z fleku mohl ocitnout v pověstech z hradů a zámků. Jako celkově nejslabší mi vycházejí Oči. Naopak nejděsivější povídkou je Pan Jones, i když Zrcadlo by mohlo být varováním pro mnohé letité celebrity, jež ztratily svou soudnost a děsí se prvních vrásek i strárnutí.

Povídky z Triumfu noci nejsou sice moderní, ale rozhodně patří mezi klasiku. Bavit budou víc milovníka starých příběhů než nadšence urban fantasy, který v přítomnosti ducha nehne brvou, a pokud se ho potřebuje zbavit, tak využije služeb či rad Krotitelů duchů. Nevětší strach pochází z neznáma a skrývá se hluboko v nás.

Vydal: Albatrosmedia; 2013
Koupit knihu