Poslední valkýra

Ticho prořízl zvuk válečného rohu. Byl hluboký a silný, i když se nesl z dálky. Chvíli bylo ticho a potom zazněl další a další. Už nebylo ticho, rohů se ozývalo čím dál tím víc a pomalu se blížily. Najednou se jeden ozval docela blízko, ale byl jiný, jeho zvuk byl jasný a prostupoval celým tělem. Bylo to volání, volání do boje.

Mladá pohledná žena vstala z postele, předchozí zvuky ji vzbudily, ale tenhle roh ji přinutil se prudce posadit.

„Je to tady,“ pomyslela si a přešla ke stojanu, kde měla svou zbroj a meč. Venku byla tma, ale to nic neznamenalo. Mohlo být poledne stejně jako nejhlubší noc. Fenrirovi synové už dávno pohltili slunce i měsíc a krajinu halily temné ledové mraky.

Jisté a přesné pohyby při oblékání prozrazovaly, že zbroj obléká každý den. Věděla, že není času nazbyt, přesto se zastavila před zrcadlem. Zadívala se na sebe v mihotavém světle pochodní, aby zhodnotila svůj vzhled. Zbroj jí tvarovala boky a prsa. Hnědé, lehce vlnité vlasy měla spletené do copu, který jí sahal mezi lopatky. Znovu se ozvalo hřmění stovek rohů. Probrala se, vzala meč a rychlou chůzí vyšla z pokoje.

Chodba byla osvětlena několika pochodněmi. Kolem proběhla skupina žen ve stejných zbrojích. Přidala do kroku a připojila se k nim. Skupinka vyběhla na dvůr do studeného deště a smísila se s davem. Na hradbě stála postava. Přes mohutná ramena měla přehozenou kůži z medvěda a na hlavě klobouk. Ze široké krempy tekla voda proudem.

Odin stál a pozoroval blížící se vojsko.

„Proklatý vlk,“ zašeptal si pro sebe, sundal klobouk a vzal do ruky helmu, kterou měl postavenou před sebou na hradbě. Chvíli se na ni zamyšleně díval a potom si ji nasadil. Otočil se. „Vždycky jsme věděli, že ten den přijde, ale nikdy jsme se ho nebáli. Ragnarok… soumrak bohů… Ale my nedovolíme, aby nás zničili a rozvrátili Asgard!“

Ozval se válečný pokřik a brána se otevřela. Bohové, valkýry a válečníci Valhaly vyrazili vstříc blížícímu se vojsku obrů. Strhla se bitva. Zem  pukala a nebe se otřásalo. Skupince tří valkýr se podařilo prorazit dál do řad obrů. Bitva vrcholila. Kolem hlav jim létaly šípy a štíty se otřásly pod údery mečů. Trojice byla dobře sehraná a zabila každého nepřítele, který se jim postavil do cesty. Náhle je zakryl stín.

„Pozor!“ vykřikla jedna z válečnic a uskočila. Na místo kde před chvíli stála, dopadl obrovský kyj. Její dvě spolubojovnice nestihly zareagovat včas. Obr je obě zasáhl.

Věděla, že jsou mrtvé. Na truchlení ještě bude čas, teď zapracovaly reflexy získané dlouholetým výcvikem. Bez rozmyšlení se vrhla na obra. Sekla a zasáhla obě jeho kolena. Obr klesl k zemi. Nečekala, až si uvědomí, že by ji mohl snadno rozplácnout holýma rukama, a bodla. Mrtvé tělo před ní padlo.

Valkýra těžce oddechovala. Pomalu si uvědomovala ticho kolem sebe. Bylo po bitvě. Rozhlédla se kolem. Neviděla žádné havrany, kteří by hodovali na hostině mrtvých těl, ale neviděla ani žádná mrtvá těla. Stála sama na holé pláni. Pláň sahala, kam až oko dohlédne.

V téže chvíli se na jiném místě objevila kaluž. Na první pohled to byla jen kaluž vody, ale kdyby tam byl někdo, kdo by se mohl podívat blíž…

Před valkýrou se zjevila postava v plášti černém jako noc, s kápí přes hlavu.

„Co jsi zač?“ Valkýra výhružně zvedla meč.

„Já sem Smrt,“ pronesla klidným hlasem postava.

„Ale vždyť  to my…  Já sem vodila duše padlých v bitvách do Valhaly. Ty nemůžeš být smrt.“

„Ano? A co ti, kteří v bitvě nezemřeli, co rostliny a zvířata, nebo tvé sestry a bohové padlí v bitvě, co s jejich dušemi?“

Valkýra otevřela ústa, ale hned je zase zavřela. Na tom něco bylo…

„Dobrá. A co bude teď?“ otázala se.

„Teď nebude nic, tento svět skončil. Kde už nic nežije, nemá smrt co brát. Půjdu,“ odpověděla Smrt svým klidným hlasem.

„Ale co já? Já jsem nic? Já tu nezůstala?“  rozčílila se valkýra a máchala mečem před sebou. Jeho ostří několikrát prošlo pláštěm i tělem Smrti, ale ta si toho snad ani nevšimla.

„Ty? Ty jsi další na řadě,“  zaznělo jí v mysli. Smrt už před ní nestála.

Valkýra se posadila na kámen, který tam ještě před chvíli určitě nebyl.  Přemýšlela proč… Proč  tu zůstala jen ona a co Smrt myslela tím, že je na řadě. Seděla tam dlouho, čas ubíhal a nevšímal si jí. Uběhly minuty, možná roky, staletí.

„Kde nic nežije, nemá Smrt co brát. Kde není smrt, nemůže nic zemřít. Aby mohl život fungovat, musí se umírat,“  šeptala si valkýra pro sebe. Pochopila…

Vstala. Tenhle úžasný svět ji bude brzo potřebovat. A možná už ji potřebuje. Ano, byla si jistá, už ji potřebuje. A s touto myšlenkou zmizela.

Kaluž vody už dávno nebyla jen kaluží, na jejím místě bylo moře.

Uplynula dlouhá doba. Na břehu kousek nad čárou přílivu leželo zvláštní stvoření. Více než cokoli jiného to připomínalo rybu, ale přesto se ta bytost snažila dostat z vody. Tvor lapal po dechu. Nebude to dlouho trvat a dodýchá.

Na pláži o kousek dál se zjevila postava.

Byla to mladá žena ve zbroji…

 

7 komentářů k článku: Poslední valkýra

  1. finka [16.3.2013]

    Dobré

  2. Cukýna [16.3.2013]

    Mytologii, zejména severskou, mám ráda. Pěkně napsáno.

  3. Klacek Abrahamovič [16.3.2013]

    Moc pekne napsano.
    Jen tak dal … urcite z toho neco bude.

  4. Děd [25.12.2013]

    Nádherné! Kdo je autor prosím?

    • Axia [25.12.2013]

      Jsme rádi, že se povídka líbí. Jméno autora najdete napsané pod povídkou.

  5. Děd [26.12.2013]

    Mám otázku: Ta co přežila je ta co byla na začátku nebo ne? Já myslím že jo, ale stejně by to mohlo být i jinak. Za případné objasnění děkuji.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Copy Protected by Chetan's WP-Copyprotect.

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

Cookie je krátký textový soubor, který navštívená webová stránka odešle do prohlížeče a následně uloží na váš disk. Ukládají se různé informace a nastavení, určená k lepšímu načítání webu, započítání do číselníků počítadla návštěvnosti, nebo v případě stránek s reklamním obsahem, vyhledá podle jiných již uložených cookies, reklamu přímo pro vás. Jak jste někde hledali novou pračku, vyskočí na vás pračky na každém webu, který si reklamou přivydělává.
Více informací naleznete na odborných stránkách, u tetičky WIKI, nebo strýčka Googla.

S pozdravem
Děti noci

PS: U nás pračky ani jiná zařízení nenaleznete :)

Zavřít