Mary Lindseyová: Střípky duší

Lenzi Andersonová má zrovna oslavit sedmnácté narozeniny, ale předtím ve škole zaslechne pláč neexistujícího malého dítěte. Lenzi chroupá prášky jako lentilky, protože v hlavě slyší hlasy, které nikdo jiný neslyší. Děsí se, že trpí schizofrenií jako její otec, který před rokem spáchal sebevraždu, aby hlasům v hlavě unikl.

Středoškolačka Lenzi Rose Andersonová s láskou ke skládání origami to nemá v životě zrovna snadné. Před rokem změnila školu, když se s matkou přestěhovala do nového města v Texasu, protože nemohly snést vzpomínky na místo, kde žily, než otec spáchal sebevraždu na železničním přejezdu. Její matka hodně pracuje a na dceru má málo času. Jediný, komu se Lenzi svěří, že slyší hlasy, je Zak, kluk z obchodu s obuví. Stejně jako Lenzi hraje na kytaru, ale mnohem lépe. Chtěl by jejich vzájemný vztah hodně prohloubit na fyzické úrovni. Lenzi potkává záhadného studenta Aldena Thomase, který ji nepovažuje za blázna. V jeho blízkosti Lenzi zažívá klid od hlasů. Podle Aldena se narodila jako mluvčí a má pomáhat bezradným duším. Alden ji musí střežit. Spolu tvořili skvělý tým pracujícím pro organizaci známou jako IR (intervenční rada) několik životních cyklů a Lenzi Rose patřila k nejlepším v oboru. Teď naposledy jí trvalo téměř sto let, než se znovu narodila, tentokrát však bez vzpomínek na minulost.

Střípky duší patří do žánru young adult, tedy knih pro mládež.  Příběh je svižný, místy lehce akční, nechybí romantika, ale i žárlivost. Lenzi se potácí mezi svými chlapci, protože každý ji přitahuje úplně jinak. Do toho se přimíchá i zlovolná duše, u které má Lenzi vroubek ze svých minulých životů.

Největší problém celé knížky představuje bohužel hlavní hrdinka. Pokud s ní čtenář vydrží nutné počáteční minimum, tak později o ní může prohlásit, že je snesitelná. Ze začátku se částo objevují momenty, kdy  by nebylo od věci s Lenzi zatřást nebo ji přetáhnout svazkem po hlavě. Hysterky, co lamentují, že jsou blázni stejně jako jejich rodiče, a děsí se, že skončí v cvokhauzu nejsou IN. V realističnosti poněkud pokulhává Lenzin rodinný život, protože těžko říct, která soudná matka by prohlásila, že nechá dceru v noci samotnou na hřbitově. Tatáž matka, jež zakazuje své sedmnáctileté dceři si do pokoje vodit chlapce.

Prvotina Mary Lindseyové je čtení pro mladší ročníky dámské populace. Nakonec vždycky si můžete půjčit často opakovanou hlášku hlavní hrdinky: „Já to dělat nemůžu!“ A knížku zaklapnout.

Vydal: Cooboo; 2012

Koupit knihu

Žádné komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Copy Protected by Chetan's WP-Copyprotect.

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

Cookie je krátký textový soubor, který navštívená webová stránka odešle do prohlížeče a následně uloží na váš disk. Ukládají se různé informace a nastavení, určená k lepšímu načítání webu, započítání do číselníků počítadla návštěvnosti, nebo v případě stránek s reklamním obsahem, vyhledá podle jiných již uložených cookies, reklamu přímo pro vás. Jak jste někde hledali novou pračku, vyskočí na vás pračky na každém webu, který si reklamou přivydělává.
Více informací naleznete na odborných stránkách, u tetičky WIKI, nebo strýčka Googla.

S pozdravem
Děti noci

PS: U nás pračky ani jiná zařízení nenaleznete :)

Zavřít