Rozhovor s redaktorem XI: Milda

Milda v loňském roce začal psát pro Děti noci filmové recenze, letos přidal i literární a my ho moc rádi přijali do redaktorského týmu. Navázali jsme na kolečko rozhovorů s redaktory z loňského srpna a „nováčka“ v redakci vyzpovídali. Co nám o sobě prozradil tento „brakový specialista“, jak se sám označuje?

Tak začněme zlehka, odkud jsi?
Teoreticky z Prahy, ale stejně si spíš myslím, že jsem byl odněkud vyvržen nebo mě alespoň stáhli z internetu….

Čím se živíš v „civilním životě“?
Informatika v bankovnictví – prostě pár hodin nutného zla, aby se pak doma mohly mnohem delší dobu dělat na počítači mnohem zábavnější věci.

Jak ses dostal k žánru SFFH?
Kdysi hodně dávno jsem od rodičů dostal v rámci angíny Ken Wooda a božský JWP tak v podstatě rozhodl o tom, že doma teď mám jednu skříň na hadry a čtyři knihovny…

Vzpomeneš si ještě, kdy a jak jsi web Děti noci objevil?
Tak trochu náhodou přes jiný web, slovo dalo slovo a začal jsem přispívat.

Zkus jmenovat tři knihy, které tě nejvíc ovlivnily.
Tohle je poměrně záludná otázka, protože u většiny knih při čtení záleží na momentálním rozpoložení, spousta zajímavých věcí člověku nemusí sednout na poprvé a aby je dokázal ocenit, musí se nejprve prokousat spoustou balastu nebo dospět do správného věku. Teoreticky by se tahle trojice mohla měnit každý rok a sám bych byl docela zvědavej, jak by se mi v průběhu doby měnil vkus. Ale abych neutíkal od odpovědi – základy žánru jsem na škole studoval v rámci nekonečné řady trafikových „sešitovek“ Johna Sinclaira, plynule navázal Kingem (doporučuji Nezbytné věci nebo Řbitov zvířatek) a teď se zase nemůžu dočkat třetího Kena Wooda!

Tvé tři nejoblíbenější filmy/seriály?
Na prvním místě samozřejmě nejlepší film všech dob Spalovač mrtvol – možná i díky němu jsem v sobě objevil skrytou artovou úchylku pro černobílé brakovky od Universalu s Karloffem a Lugosim. Z nových věcí se vždycky rád podívám na Walking Dead, trochu neprávem opomíjené Underbelly a pro odlehčení doporučuji Červeného trpaslíka, Black Books, Spaced a určitě i další filmovou tvorbu Simona Pegga jako Burke a Hare či Paul.

Jak moc potřebuješ ke svému životu hudbu a co nejradši posloucháš?
Ve společném open officovém prostoru spolehlivě eliminuje všechny ruchy na pozadí jedině kvalitní hlasitá hudba, ale záleží samozřejmě na aktuální náladě. Moje sbírka mp3 je poměrně masakrozní – přes instrumentální filmové soundtracky přes XIII. Století až k Nightwish a Santa Hates You.

Co tě na webu Děti noci nejvíc zajímá, co tě tu drží?
Rád si vždycky přečtu všechny recenze – i třeba jenom proto, abych si ujasnil, jestli má něco vůbec cenu otevřít či pořizovat a tak trochu sebestředně doufám, že třeba moje příspěvky v tomhle pomohou i ostatním.

Co ti web dal či vzal?
Zatím naštěstí jenom dává prostor pro články, které tu navíc můžou být hezky pohromadě.

Co čekáš, že se na webu změní za 5 či 10 let? Bude tu ještě? Budou se o tuto tématiku lidé stále zajímat?
Opravdu se v roce 2012 chceme bavit o tom, jak bude za pět či deset let vypadat nějaký web?

Články redaktora