Charlaine Harris: Pasti ze záhrobí
Harper Connellyová, mladá žena, která po zásahu bleskem vycítí mrtvé a vidí jejich smrt, při hostování na hodině antropologa doktora Nunleyho nalezne ve starém otevřeném hrobě ostatky děvčátka, které se ztratilo před několika lety. Jak dívka zemřela, dokáže Harper zodpovědět. Na otázky, kdo děvčátko unesl a proč, bude muset odpovědi teprve najít.
Vážená a bohatá židovská rodina před několika lety požádala Harper Connellyovou, aby našli pohřešovanou a už za mrtvou považovanou dcerku Tabithu, která se jednoho dne beze stopy ztratila přímo ze zahrady domu. Harper i s nevlastním bratrem Tolliverem se snažili dívku dlouho najít, ovšem bez úspěchu, čímž nezklamala ani tak rodinu děvčete jako spíš sama sebe. Nyní Harper přijala pozvání univerzitního profesora, který chtěl dokázat, že je Harper se svým nadáním pouhá šarlatánka. Při návštěvě hřbitova, na němž měla Harper před studenty kurzu doktora Nunleyho ukázat, co umí, najde v otevřeném starém hrobě rozložené ostatky Tabithy, které ovšem na hřbitově ležely sotva několik hodin. Harper otevírá starý případ a snaží se zjistit, co se s děvčátkem stalo. Když je ovšem brzy ve stejném hrobě nalezena mrtvola doktora Nunleyho, stává se z Harper v tomto stále zamotanějším případu hlavní podezřelá.
Krásná a temná obálka polonahou dvojicí naznačuje, že bychom se v druhém díle mohli dočkat i romantické či milostné zápletky. Čtenáři očekávající milostnou aféru budou ovšem nejspíš zklamaní. Tentokrát se i sexuálními eskapádami známý Tolliver drží zkrátka a spíše se snaží odolávat návrhům své bývalé milenky. A Harper na rozdíl od předchozího dílu také žádné milostné dobrodružství nečeká. Znovuotevřením případu smrti malé holčičky je Harper otřesena, takže na nějaké dostaveníčko s milencem, kterého by si stejně nejprve musela najít, nemá ani pomyšlení.
Pasti ze záhrobí se v několika aspektech velmi podobají předchozímu dílu, Šepotům ze záhrobí. I zde působí Harper mnohem starší, než ve skutečnosti je. Při telefonickém rozhovoru s mladšími sestrami jedná spíše jako matka než sestra, ostatně nejspíše proto, že před lety funkci matky svým sestrám zastávala. Rozhodně ovšem nepůsobí jako mladá žena, jíž ve skutečnosti je.
Dialogy plynou lehce a celkově příběh odsýpá. Vlastně mě překvapilo, že je najednou konec. Příběh ani tak negraduje, jako spíš sledujeme postupné odkrývání dávno pohřbených tajemství, až je tu náhle vyvrcholení, které uteče, ani čtenář nepozná jak, a je konec.
Tuto sérii i po druhém dílu doporučuji k přečtení, oddechová detektivka s lehce nadpřirozenými prvky a trochou duchařiny snadno zkrátí utahané deštivé odpoledne. Stejně jako u prvního dílu i zde hlavního padoucha nejspíše odhalíte dříve než hlavní hrdinka, to ovšem příjemný pocit z přečtení dobré detektivky nijak nehatí.
Vydal: Baronet; 2012
