Anita Blakeová u Narcise v řetězech

Zajímavosti / 1.6.2012 /

„Poslední věc na tomhle světě, kterou potřebuju, je další chlap, který by se mi pletl do života. Nevím, co mám dělat s těmi dvěma, které už mám. Skutečnost, že jeden z nich je upíří vládce města a druhý ulfrik, vlkodlačí král, je jen část toho problému. Už to napovídá, jak hlubokou jámu si pod sebou kopu…“

Ronnie: "Fajn, tak je vlkodlak. Nikdo není dokonalý."

Anita: Letos mi bylo šestadvacet a upřímně, při způsobu života, který vedu, se třicítky bát nemusím. Smrt vyléčí všechny nemoci. Nebo aspoň většinu.

Marco: "S jakými lidmi se to stýkáš, když tvoje první otázka zní, jestli jsme ho nezabili?"

Ronnie: "Opravdu bys ho (JC) dokázala zabít? Zvládla by ses na něj podívat přes hlaveň zbraně a stisknout spoušť?"… "Ty bys to dokázala. Ježíši, Anito. Znáš Jean-Clauda déle, než já znám Louieho."

JC: "Ma petie, čemu vděčím za tu čest? Proč ses rozhodla, že mi zavoláš?"
Anita: "Je to šest měsíců…"
JC: "Já vím, ma petite."
A: "Kdybys mě vydržel chvilku nepřerušovat, řekla bych ti, proč volám."
JC: "Mé srdce se chvěje nedočkavostí."
A: "Sarkasmus bývá moje parketa."
JC: "A co bývá moje parketa?"
A: "Chci tě požádat o laskavost."
JC: "Opravdu?"
A: "Prosím, Jean-Claude, žádám tě o pomoc. Často to nedělám."
JC: "To je pravda. Co ode mne chceš, ma petite? Víš, že stačí požádat, a bude po tvém. Bez ohledu na to, jak moc se na tebe zlobím."

Anita: "Bojím se, že když se dám tobě (JC) a Richardovi, ztratím sebe samu. Bojím se, že když se vám nedám, ztratím jednoho z vás. Bojím se, že nás zabijou, protože nad vším příliš přemýšlím. Bojím se, že už jsem se stala sociopatem a není cesty zpět."

Micah: "Jsem ohromen. Během krátké doby jsi dostala tolik špatných zpráv, a přesto sis zachovala chladnou hlavu a dál řešíš jeden problém po druhém.
Anita: "Neumím řešit víc problémů naráz."
M: "Většinu lidí by to rozrušilo."
A: "Nejsem jako většina lidí."
M: "Všiml jsem si."

Anita: "Slyšela jsem, že už jste dokonce někoho zadrželi kvůli podezření, že mě zabil."
Zerbrowski: "Jo, hrabě Dracula je v cele."
Anita: "Můžete ho pustit, protože, jak vidíš, jsem živá až moc."

Anita: "Začíná mě unavovat, jak pořád dělám za ostatní špinavou práci."
Jason: "Nikdo není na špinavou práci lepší než ty, Anito."

Jason: "Kdybys mě měla zastřelit pokaždé, když tě zlobím, už bych byl dávno mrtvý."

JC: "Aby ses vyznala v srdcích ostatních, musíš si nejdřív udělat pořádek ve svém, ma petite."

Asher: "Pohled v tvých očích vyléčil část rány v mém srdci, ma cherie, a zároveň vytvořil novou."

Anita: Snažila jsem se nebýt sociopat, abych se nestala monstrem. Teď jsem se stala něčím horším. Potřebuju se sytit z lidí, z vášně místo krve a masa, ale pořád je to krmení. Najednou být sociopat nezní zas až tak špatně.

JC: "Ma petite?"… "Mohu pro tebe něco udělat?"
Anita: "Přines mi aspirin a kartáček na zuby."
JC: "Právě nyní bys mě mohla požádat, abych si vyřízl srdce a dal ti ho na stříbrném podnose, a já bych to pravděpodobně udělal. A ty místo toho chceš aspirin a kartáček na zuby."

JC: "Už budu mlčet. Nechceš slyšet pravdu, ale trváš na tom, abych nelhal. Žádná jiná možnost nezbývá."

JC: "Od okamžiku, kdy jsem tě poprvé uslyšel, spatřil tvou zbraň a zjistil, že tahle rozkošná drobná žena je popravčí, jsem bez pochyb věděl, že bys nikdy nečekala, až tě zachráním – zachránila by ses sama."

Anita: "Víš, Jean-Claude, bývaly doby – a není to tak dávno – kdy bych začala šílet a přinutila tě, abys mi všechno řekl. Poslední dobou ti začínám věřit, když říkáš, že bych to vědět nechtěla. Nemám chuť poslouchat intimní a šokující detaily z upířího milostného života."

Anita: "Nejsem žádná odměna, abys mě rozdával."

JC: "Když se vyspíš s někým cizím, tak ti to dříve odpustím já, než to odpustíš ty sama sobě."

Anita: Nepřišlo mi správné prosit Boha, aby mi vybral milence, zvláště proto, že si myslím, že vím, koho by zvolil. Upíři jsou zlo, že ano?

Anita: "Možná nemůžu zachránit všechny, ale dokážu je zatraceně dobře pomstít."

Anita: "Někdy přemýšlím, jaké by to bylo se prostě a jednoduše zamilovat, nemuset nejdřív vážit všechna rizika."
Rafael: "Kdyby to takhle fungovalo, byla by to ta nejlepší věc na světě. Ale když to nevyjde, je to, jako by z tebe vyrvali srdce a před tvýma očima ho roztrhali na kousíčky."

Anita: Nejlepší cestou k mužskému srdci je dvaceticentimetrová kovová čepel zabodnutá mezi jeho žebra.

Anita: Každý, kdo říká, že na velikosti nezáleží, viděl příliš mnoho malých nožů.

Rafael: "Věděl jsem, že jsi mocná, nelítostná a krásná, ale že kromě toho máš i mozek a srdce, to člověka překvapí."

Anita: "Nebuď chlap, Richarde, buď tím, koho vedle sebe potřebuju. Nemusíš být silnější a odvážnější než já, abych tě milovala. Mám přátele, kteří tráví většinu času tím, že se mi snaží dokázat, že mají větší a tvrdší koule než já. Nechci, abys byl takový i ty."

Anita: "Kdy jsi začal používat sprostá slova?"
Richard: "Když jsi odešla. Asi mi vadilo, že už je neslýchám."

Anita: O kolik horší to může být? Prosím, jen mi neodpovídejte.

JC: "Straší tě tvá vlastní morálka, ma petite. Nechovej se jako blázen."

Anita: Richard byl jako hádanka, která nemá řešení. Už jsem unavená z hraní hry, kterou nemůžu vyhrát.

Dolph: "Něco mi tajíš, Anito. Někdy si myslím, že to děláš čistě ze zvyku, občas jen proto, že chceš být osinou v zadku, ale ať už máš jakýkoli motiv, nikdy mi neřekneš všechno."

Anita: Tohle je problém, který budu řešit jindy. Můžu to přidat na seznam věcí, se kterými si budu dělat starosti později. Ten soupis pořád narůstá a nejspíš nebudu mít nikdy čas, abych si odškrtla všechny položky. Možná bych si mohla hodit šipkou a řádek, do kterého se strefím, dostane přednost. Nebo bych ten seznam mohla začít ignorovat. Jo, to je ten správný přístup.

Anita: "Tvé úmysly jsou dobré, mé úmysly jsou dobré, Jean-Claudovy úmysly pravděpodobně taky. Víš, co se říká o dobrých úmyslech."

Anita: "No prima, báječné, málem zabijete jeden druhého a to z vás udělá kamarády na život a na smrt?"
JC: "Řekněme, že jsme porozuměli jeden druhému."
A: "Ježíši, jen chlapi dokážou být přátelé po něčem takovém."

Micah: "Mimochodem, až mě příště kousneš, ať je to předehra, nebo tě zabiju."
JC: "Pokud ti to udělá radost, bude mi potěšením."

Bobby Lee: "Zatraceně, holka, kde to žiješ, že potřebuješ takovou palebnou sílu?"
Anita: "Vítej v mém světě."

Anita: Uzi je skutečně zbraň až pro případ nouze. To, že jsem s ní šla otevřít dveře, bylo nejspíš špatné znamení. Jestli budu potřebovat něco víc než devítku, abych došla k vlastním vstupním dveřím, nejspíš bych měla opustit město.

Bobby Lee: "Holka, teď mě pohled tvých očí skutečně děsí."
Anita: "Tak se mi do nich nedívej a neříkej mi holka."
BL: "Ano, madam."

Život je fajn, i když jste mrtví.

Vydá: Epocha; červen 2012

Žádné komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Copy Protected by Chetan's WP-Copyprotect.

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

Cookie je krátký textový soubor, který navštívená webová stránka odešle do prohlížeče a následně uloží na váš disk. Ukládají se různé informace a nastavení, určená k lepšímu načítání webu, započítání do číselníků počítadla návštěvnosti, nebo v případě stránek s reklamním obsahem, vyhledá podle jiných již uložených cookies, reklamu přímo pro vás. Jak jste někde hledali novou pračku, vyskočí na vás pračky na každém webu, který si reklamou přivydělává.
Více informací naleznete na odborných stránkách, u tetičky WIKI, nebo strýčka Googla.

S pozdravem
Děti noci

PS: U nás pračky ani jiná zařízení nenaleznete :)

Zavřít