Interview s upírem

Pokoj v levném hotelu v San Francisku. U okna stojí, zády k divákům, hnědovlasý muž v perfektně padnoucím obleku. U stolu sedí reportér Malloy, kterého čeká nejvýznamnější článek kariéry. S mužem z masa a kostí, ale přesto ne člověkem. Pohodlně se usaďte a připravte se na příběh plný smrti a krve. Čeká vás Interview s upírem.

Americká spisovatelka Anne Rice (1941) vydala v roce 1976 svou první knihu z 10dílné série The Vampire Chronicles, jež pojednávala o životě upíra Lestata de Lioncourt, s názvem Interview With The Vampire (Interview s upírem; česky vydalo nakladatelství Paseka, 1996). Jeho životu se věnovala i v knihách, které následovaly – The Vampire Lestat a Queen of the Damned. Její knihy se staly prvními z nejlepších gotických, eroticky a nábožensky zaměřených knih vůbec.

Režie tohoto gotického hororového dramatu se ujal Neil Jordan (1950). Irský režisér byl již od mala fascinován příšerami, nejen těmi opravdovými, ale i těmi, které se schovávaly v lidech. Lákalo ho vše nelogické, tajemné a nevysvětlitelné. Proto není divu, že jej zaujal příběh ze života upírů. Jeho zásluhou se v roce 1994 film Interview s upírem objevil na plátnech kin a hned první víkend se z něj stal kasovní trhák. K Jordanovým dalším filmům patří Ondine s Colinem Farrellem nebo Snídaně na Plutu, v němž hrají Cilian Murphy a Stephen Rea, který se objevuje ve většině jeho filmů, nebo například televizní série The Borgias, v níž hlavní roli papeže Alexandra VI. ztvárnil Jeremy Irons.

Hlavní role upíra, vyprávějícího svůj životní příběh, Louise de Pointe du Lac, se stala odrazovým můstkem v kariéře do té doby nepříliš známého herce Brada Pitta (1963). Ten byl za svůj výkon odměněn MTV Movie Awards za nejlepší mužský herecký výkon a také zvolen Nejžádanějším mužem. Od té doby šla jeho kariéra vzhůru a objevil se ve snímcích jako Sedm s Morganem Freemanem, Seznamte se Joe Black, v roli smrti po boku Anthonyho Hopkinse, dále ztvárnil Achillea v Tróje a Benjamina Buttona v jeho Podivuhodném příběhu.

Jeho stvořitelem, přítelem a milencem byl Lestat de Lioncourt, kterého si měl původně zahrát Julian Sands (1958), jenž byl první volbou Anne Rice. Ten ale odmítl a k Annině velké kritice byl vybrán herec, který byl do té doby znám hlavně díky dramatu Rain Man s Dustinem Hoffmanem. Po zhlédnutí celého filmu se mu Anne omluvila prostřednictvím dopisu. Řeč je o americkém herci Tomu Cruisovi (1962), který byl nominován na Saturn Award za Nejlepší herecký výkon.  
           
Jejich filmovou dcerou se stala dvanáctiletá Kirsten Dunst, pro niž se stala role Claudie zlomovou a vysloužila si cenu od Boston Society of Film Critics  Award za Nejlepší herečku ve vedlejší roli.

Role reportéra, kterému se Louis svěřil, se měl původně zhostit River Phoenix (1970-1993), který však chvíli před natáčením zemřel, a tak se nám v roli Daniela Malloye představil Christian Slater (1969), jenž si zahrál např. ve Jménu růže a Robinu Hoodovi.

Nejstaršímu žijícímu upírovi jménem Armand propůjčil své charisma Antonio Banderas (1960). Španělský herec, režisér a zpěvák známý z muzikálu Evita po boku Madonny, či coby maskovaný hrdina Zorro.

Menší roli Santiaga, který ovšem měl značný vliv na život hlavního hrdiny, si střihnul Jordanův často obsazovaný herec irského původu Stephen Rea (1946).

       
Příběh začíná v roce 1791 na plantážích u New Orleans. 24 let starý Louis (Brad Pitt) je majetným pánem velké plantáže a jeho zatím velice spokojený život má jediný kaz. Jeho žena i dítě zemřely při porodu, s čímž se stále nedokáže vyrovnat. Bolest z jejich ztráty léčí alkoholem a hazarduje se svým majetkem i životem. Což je otevřená pozvánka pro smrt ve své nejkrvavější podobě – Lestata (Tom Cruise), upíra bez lítosti a s neutuchající touhou po krvi, jenž se stává jeho stvořitelem a průvodcem v novém a nádherném světě, plném krve a radovánek, kterých by si dosyta užíval, kdyby Louise netrápilo to poslední, co mu zůstalo jako vzpomínka na smrtelný život. Duše a svědomí, které mu činí trable při zabíjení lidí. K přežití mu, jak se dovídá, stačí krev krys, holubů a kuřat, popřípadě i pudlů. Jejich upírské hody, ať už na lidech či zvířatech, přilákají pozornost a černí otroci se je snaží pomocí vúdú a jiných rituálů vypudit z města.  Louis podpálí svůj dům a se svým stvořitelem odjíždí do města.

V New Orleans zrovna řádí mor a Louis na své obchůzce za potravou najde malé děvčátko, plačící u těla své mrtvé matky. Ujme se jí a Claudia (Kirsten Dunst), ať už roztomilý blonďatý andílek či smrtící zabiják v dětském těle, se stane milovanou a rozmazlovanou dcerkou. Pro Lestata je pojistkou, že jej Louis neopustí, a mládětem se stejnou touhou a potěšením ze zabíjení, jako je jeho vlastní. Jejich dokonalé soužití ohrožuje fakt, který si malá upírka začíná uvědomovat stále víc a víc. I po třiceti letech života vypadá pořád jako malá holčička. Přestože se na její přeměně podíleli oba, jeden jí život vzal a druhý jí dal nový, viní hlavně Lestata. Proto vymyslí plán, jak se jej zbavit, aby mohla žít jen s Louisem. Trikem jej, pod záminkou smíru, přiměje vypít mrtvou krev, což jej oslabí. Ona mu tedy může podříznout hrdlo, hodí jej, s Louisovou ne zrovna nadšenou pomocí, do bažiny a nakonec ho podpálí spolu s jejich domem v New Orleans.
 
Konečně volní společně objíždí různé kouty Evropy, pátrajíc po dalších upírech. Ale krom pověstí a povídaček o účinku česneku, křížích a kůlu do srdce, ani zmínka po dalších neživých. Jejich hledání končí zdárně až v Paříži, která se v roce 1870 těší velké oblibě upírů. Theatre Des Vampires – místo kde si upíři hrají na lidi, kteří si hrají na upíry, a před zraky smrtelníků, aniž by to některý z nich tušil, zabíjejí mladé dívky. Jejich neoficiálním vůdcem je Armand (Banderas), nejstarší (ne)žijící upír, který může Louisovi dát spoustu odpovědí na jeho četné otázky. Zdejší upíři však mají spadeno na Claudii, jelikož zabila jiného upíra, navíc svého stvořitele. Rozsudek je vynesen. Louis má být zatlučen do rakve a zazděn, zatímco Claudia je odsouzena zemřít pod slunečními paprsky. Louise Armand zachrání, a ten vykoná pomstu na upírech, kteří zabili jeho milovanou, podpálením jejich slavného divadla. Armand Louise přemlouvá, ať zůstane po jeho boku. Ten však odmítá a odjíždí z Paříže i z Evropy a vrací se zpět do Ameriky.

V roce 1988 se navrací do rodného New Orleans překypujícího životem a moderní technikou, která mu umožní znovu spatřit úsvit. Potkává i starého přítele, který vypadá, že dny jeho slávy jsou dávno pryč. Co se s ním stalo dál, netuší. Louis dál kráčí sám životem, živý se na těch, kteří mu přejdou přes cestu, ale není ničím, jen tělesnou schránkou. Nezměnitelnou. Prázdnou.

Ne však podle Malloye, tak neuvěřitelný příběh nemůže mít takovýhle konec. Chce, aby jej Louis přeměnil k obrazu svému, touží být jeho společníkem. Ten však odmítá, vyděsí reportéra ukázkou svého pravého upírského já a zmizí. Zděšený Malloy odjíždí pryč, znovu poslouchaje ten neskutečný příběh.

Ale noc je ještě mladá a kdo ví, co vše se na jeho cestě, ať už vede kamkoliv, může ještě stát. Třeba dostane možnost volby, které se jiným nedostalo.