Marcus Pelegrimas: Krvavá čepel
Když si programátor počítačových her Cole objedná adrenalinový víkend v Kanadě, aby načerpal inspiraci pro novou hru, netuší, že mu následující dny obrátí život vzhůru nohama a že se setká se stvořeními hrůznějšími, než jaké si kdy dokázal představit.
Českému čtenáři se díky nakladatelství Fantom Print představují Skineři, nová série Marcuse Pelegrima. A nová hned v několika směrech. Nejenže jde na českém, potažmo i slovenském trhu o novinku ze žánru urban fantasy, především její hrdina se vymyká zažité představě ústřední postavy současné moderní vlny žánru. Magií ovládajícím Kate Danielsové a Rachel Morganové a kojotí kožoměnce Mercy Thompsonové přišel dělat společnost Cole Warnecki, muž, kterému magie nic neříká a jenž vlkodlaky, upíry a jiné stvůry spatřil maximálně na monitoru svého nadupaného počítače při testování her od firmy, pro niž pracuje.
Práce už mu trochu přerůstá přes hlavu, a tak si pod záminkou načerpání inspirace koupí adrenalinový víkend kdesi v horách Kanady. Ihned po příjezdu na chatu je spolu s ostatními nadšenci do dobrodružství napaden obrovským děsivým monstrem, zrůdným stvořením, které vyniká silou, překvapivými schopnostmi a inteligencí. Samotný útok přežije pouze Cole, který dostane od jednoho ze smrtelně zraněných, umírajících mužů úkol – spojit se s tajuplnou Paige a donést jí mocnou Krvavou čepel – jedinou zbraň, jíž lze zabít plnokrevníky, jak jsou v tomto světě označováni čistokrevní vlkodlaci.
Cole odcestuje do Chicaga, kde Paige, náležící ke skupině bojovníků, kteří si říkají Skineři, najde a Krvavou čepel jí předá. Tím se ocitne ve světě Skinerů, kteří se už několik stovek let snaží udržet rovnováhu v mocenských bojích mezi plno- a polokrevníky, vlkodlaky a jinými kříženci, a nymary, upíry, které chce pod svou vládu sjednotit šílený nymar Misonyk.
Marcus Pelegrimas se v zahraničí proslavil především svými westerny, jež píše pod pseudonymem Marcus Galloway. V roce 2008 se rozhodl přispět i on svou troškou do upírského boomu a světlo světa spatřil první díl série Skineři zvaný Krvavá čepel.
Příběh se odvíjí z pohledu muže, který neví, oč kráčí, a vše se učí teprve za pochodu. Hlavního hrdinu zajímá především to, co se děje teď a tady, jedná logicky a přímočaře. Oproti sériím vyprávěným z pohledu hlavních hrdinek – žen, které se dávno ve světě, v němž žijí společně se stvůrami noci, vyznají, téměř nic je nepřekvapí a alespoň ve svých myslích, pokud ne přímo s ostatními postavami v knihách, probírají i svůj milostný život, lásku, muže a sex – je to poměrně osvěžující změna, přestože i zde můžeme posléze mezi Colem a Paige cítit jisté sexuální napětí, které je v akčním příběhu jen špetičkou ostrého koření, jitřícího už tak dost akcí nabitým příběhem vybuzené smysly.
Marcus Pelegrimas nám představuje svět, v němž nepotkáme kožoměnce, jako jsou vlkodlak Richard nebo charismatický Pán šelem Curran. Upíři zde nejsou tak neodolatelní jako Kisten, ani vás neokouzlí svůdným modrým pohledem jako Jean-Claude. Upíři, kteří si říkají Nymaři, jsou v tomto světě skutečnými bestiemi, krvelačnými stvůrami bažícími po moci a mrtvolách svých nepřátel. Vlkodlaci jsou pouhými zvířaty, přežívajícími v lesích a v kanálech, čekající, až přijde ta správná chvíle, aby ukázali svou skutečnou moc. A Skineři rozhodně nejsou romantickými rytíři, ochránci lidstva ve stříbrné zbroji. Pokud na sebe vůbec nějaké brnění vezmou, pak maximálně jen lidskými kulkami neprůstřelnou kožešinu čerstvě vykuchaného plnokrevníka.
Je to svět, který vás svou temnotou a napětím pohltí a pustí až na poslední stránce knihy. Je to svět, který bez příkras ukazuje zrůdnost a nemilosrdnost stvůr, jakými vlkodlaci a upíři byli už v dávných báchorkách předtím, než se z nich pod vlivem Anne Riceové stali svůdci a milenci. Je to svět, ve kterém se budete bát jen nadechnout, aby na vás monstra z nočních můr neupnula pozornost. A je to svět, kterého se pro svou originalitu a nové pojetí stvoření noci nebudete moci nabažit.
Uspokojivý pocit z příběhu může ovšem trochu pokazit jeho jazykové zpracování. Perfektní péči jazykové korekce, jakou nakladatelství Fantom Print knihám obvykle poskytuje, se bohužel dostalo několika trhlin. Čtivý překlad Lukáše Balabána je ponížen množstvím gramatických chyb a často chybějících ukončení přímé řeči, což sledování rychle plynoucího děje a břitkých dialogů ztěžuje. I přes tuto skutečnost jsem si jistá, že se jedná o ojedinělý případ, a vy, čtenáři, se ponořte do příběhu z temných ulic Chicaga. A radši se držte ve stínech. Schyluje se k válce.
Nakladatelství Fantom Print děkuji za poskytnutí recenzního výtisku.
Vydal: Fantom Print; 2011
Tak se mi zdá, že si zase naběhnu jako v případě Krvavé přísahy (kniha mě bavila, ale nakonec jsem měla špatný sny). Napsala jsi to moc hezky a je mi jasný, že to bude drsnější, než na co jsem zvyklá. Jak se znám, tak neodolám a Kravou čepel si budu muset koupit, páč jsi to napsala natolik poutavě, že neodolám.
Je to hodně drsné a hodně krvavé. A to mnohem víc, než na co jsme u naší urban fantasy čtveřice (Kate, Rachel, Mercy, Anita) zvyklí. Ale určitě tuto knihu doporučuji k přečtení. Je to velmi povedená akčňárna.
Takže ji budu číst jen za bílého dne :)
to cukýna: Krvavá přísaha tě děsila? Byl to spíš thriller než horor. Já příliš děsivé horory nečtu, takže mi to přišlo snesitelné.
to Axia: proč si říkají Skineři? Jsou všichni holohlaví? :) Škoda, že v tom nechali chyby, dočetla jsem Magie spaluje, a tam bych je musela hledat lupou.
Renča: Holohlaví určitě nejsou. Jestli narážíš na muže na obálce, tak to je hlavní padouch, Misonyk ;-)
Hodně věcí v knize vysvětleno není. Když se Cole zeptá na něco, co by čtenáře zajímalo, Paige, jeho mentorka, ho odbyde "Dozvíš se později", takže jsem napnutá na další díl, protože hodně otázek zůstalo nezodpovězených.
Ohledně jména Skineři se mi v tuhle chvíli vybavuje scéna, kdy Paige říká "Neříkáme si Skineři jen tak pro nic za nic." a stahuje při tom čerstvě zabitého vlkodlaka, aby použila jeho neprůstřelnou kůži jako štít.
Hlavní důvod jména Skinners/Skineři vám ale neprozradím. Ať si to čtenáři přečtou sami :-)
Renča: Ne že bych se probudila s křikem nebo vytřeštěnýma očima, ale vlezlo mi to do snu. Hold mám radši pohádky, fantasy a romantičtější žánr, ale jak vidíš, série Hunger games se mi taky líbila a z ní jsem například špatný sny neměla.
Axia: Teď jsem zvědavá, co dalšího může znamenat název Skineři, když ne pouhé stahování kůže (ty umíš člověka napínat). Já jsem takovej chudák: bojím se už dopředu, ale stejně si to musím přečíst. Jak se říká, strach se musí překonat.
Ax, díky moc za recenzi. Krvavá čepel leží na poličce a koukám po ní rovnou sáhnu. Skvěle napsané!!