Rozhovor s redaktorem IX: Marilla

O oblast tajemna a mýtů se zajímá Markéta Pelcová alias Marilla. Jako další z redaktorek, která podlehla kouzlu Českých Budějovic, odpovídá dnes na otázky.

1) Tak začněme zlehka, odkud jsi?

Zdravím, bydlím v jedné malé vesničce ve středních Čechách, Hřivice se to tam jmenuje. Ovšem většinu času trávím v Českých Budějovicích na intru

2) Čím se živíš / co studuješ v „civilním životě“?

Studuji veterinu v již zmiňovaných Českých Budějovicích. Zatím jsem na střední.

3) Jak ses dostala k žánru SFFH?

Tak to si opravdu nevybavím, ale řekla bych, že to šlo přes knihy… Z okultního oddělení v knihovně to bylo jen o regál vedle

4) Vzpomeneš si ještě, kdy a jak jsi web Děti noci objevila?

Asi tak dva roky zpátky. To už byl v takové podobě, jaké je teď. Vzpomínám si, že jsem hledala novinky o Laurell K. Hamiltonové. A šťastnou náhodou mi strejda google vyčaroval tento báječný web.

5) Zkus jmenovat tři knihy, které tě nejvíc ovlivnily.

Jen tři? Když beru v úvahu, že největší vliv na mě mají právě veškeré knihy od Laurell, tak je tak trochu nereálné jmenovat tři knihy. Ale když bych měla jmenovat tři autory, budou to Laurell K. Hamiltonová, Darren Shan a Anne Rice.

6) Tvé tři nejoblíbenější filmy/seriály?

Bacha, kouše… Všechny tři Underworldy… Krev jako čokoláda, ten je opravdu dobrý.

7) Jak moc potřebuješ ke svému životu hudbu a co nejradši posloucháš?

Prakticky hudbu poslouchám 24 hodin denně, večer se sluchátkama usínám a ráno vstávám. Nejraději mám metal – gothic, ovšem neodmítnu snad žádnou hudbu (hip hop a techno podle mne nejsou muzika). A musím se přiznat, že na Andrea Bocceliho a Edith Piaf nedám dopustit, francouzština, to je moje

8) Co tě na webu Děti noci nejvíc zajímá, co tě tu drží?

Nejvíce to budou asi nové tituly knih, ale podstatné pro mne je, že se zde po čase vždy objeví nějaká novinka o Laurell, já ji prostě zbožňuju

9) Co ti web dal či vzal?

Vzal? Leda tak čas od času nějaký ten čas, protože se většinou začtu a zapomenu  Dal? Mnoho, ať už skvělé lidi (že Kuchy  ), krátký a lehce zmatený vztah, a mnoho informací a úsměvných chvílí… A málem bych zapomněla na jednu hmotnou věc, díky webu mám, jak já říkám, „putovní“ tkaničku z glád, za niž děkuji

10) Co čekáš, že se na webu změní za 5 či 10 let? Bude tu ještě? Budou se o tuto tematiku lidé stále zajímat?

Tak krásné a záhadné téma nemůže zájem ztratit snad nikdy, proto se směle domnívám, že z našeho webu se stane větší, bohatší a celosvětově známější stránka… Buďme optimisti

Články redaktorky