Rozhovor s Richelle Mead

Rozhovory / 8.8.2011 /

Nedávno přišel na český trh první díl série Sukuba – Trápení od americké autorky urban fantasy Richelle Mead, která se již proslavila svou šestidílnou young adult sérií Vampýrská akademie. Richelle získala magisterský titul z komparativní religionistiky. Když nepíše nebo nečte, věnuje se svému blogu a fanouškům.

Povězte nám, jak jste s psaním začala. Chtěla jste se psaní vždy věnovat?
Už jako malá jsem chtěla být spisovatelkou. Počítala jsem s tím, že jednou bude mou kariérou právě psaní. Četla jsem jak šílená a psala vlastní příběhy a „knihy“. Ale během let dospívání a později na vysoké škole můj sen stát se spisovatelkou vybledl při střetu s realitou, přestože mi v mysli zůstal spolu se všemi mými příběhy. Před pár lety jsem si konečně uvědomila, že jsem chtěla vždycky psát, a pustila se do toho.

Kdo na vás jako autorku měl největší vliv? A kdo je pro vás tou největší podporou?
Má rodina a přátelé a především můj manžel mě vždy podporovali. Díky psaní máte tendenci zabývat se vymyšlenými postavami a ignorovat skutečné. Je to někdy těžké, ale měla jsem štěstí na lidi, kteří chápali, čím procházím.

Co myslíte, že dělá dobrý příběh dobrým příběhem?
Snad nebudu znít nudně, když řeknu, že zápletka a postavy. Napadá mě mnoho autorů, kteří sepsali úchvatné zápletky s rychlým spádem. A někteří autoři vytvořili tak úžasné postavy, že si je nejen po prvním přečtení zamilujete, ale nejradši byste je následovali na každém kroku – i přes všechna jejich nebezpečná dobrodružství. Ale ti skutečně skvělí spisovatelé jsou ti, kteří dokáží vytvořit obojí v jedné knize, a já doufám, že se to podařilo i mně. Snažím se do své práce dávat jak svižné dialogy, tak i příjemný humor. Nemohla bych psát něco, v čem čtenáři nenajdou ani jednu vtipnou chvíli.

Gratuluji k vydání Trápení, prvního dílu vaší série o sukubě Georgině Kincaidové. Řekla byste nám, jak jste na tuto myšlenku přišla, a pověděla byste nám, co s touto sérií plánujete?
Inspirace k této sérii přišla z Interview s upírem. Líbila se mi myšlenka náladové fantasy postavy, ale chtěla jsem něco odlehčeného a vtipnějšího. A z toho vzniklo Trápení.
Série bude hodně zaměřená na řešení vztahů. Vztahy jsou obecně Georgininým velkým problémem. Takže je budeme moci v knihách sledovat. V každém díle bude navíc Georgina řešit nějakou zapeklitou nadpřirozenou situaci. Ale víc vám toho říct nemohu.

Sukuba – Trápení je romantická detektivka a v hlavních rolích jsou paranormální bytosti. Jakým výzvám jste musela při vytváření tohoto světa a všech postav čelit?
No, příprava byla složitá, protože na paranormální bytosti neexistuje žádný důvěryhodný zdroj informací. Takže jsem prázdná místa nahradila mýty a improvizací. Plus, vždy je pro spisovatele velkou výzvou, aby své postavy stvořil svěží a nové. Vydalo se mnoho upířích románů, a ačkoli mí upíři jsou jen vedlejšími postavami, chtěla jsem, aby byli i přesto jedineční a zábavní. A konečně, musíte se svými postavami udělat to, co byste udělal s jakýmikoli jinými postavami, paranormálními i těmi běžnými: musíte je stvořit natolik skutečné, aby si je čtenáři mohli zamilovat.

Hlavní hrdinka vašich knih Georgina Kincaidová je věčně nabručená, neústupná a přesto zranitelná žena. Jak jste její charakter vybudovala? A čím si podle vás čtenáře tak získala?
Vytvoření Georginy bylo složité, prošla jsem si mnoha chybami a opravami. Potřebovala jsem ji temnou a vážnou, ale i zábavnou a svěží. Najít tu rovnováhu nebylo snadné, prošla jsem charakteristiky mnoha postav tohoto žánru. Nechtěla jsem, aby jí všechno vycházelo, jak se to hrdinkám v tomto žánru stává, ale také jsem ji nechtěla tak drsnou, jak některé hlavní postavy v paranormální fikci bývají. Myslím, že se mi podařilo najít kompromis a jsem ráda, že situace, kterým musí čelit, se nakonec vyřeší mozkem, a ne pěstmi.

Nesmíme zapomenout na vašeho hlavního hrdinu Setha Mortensena. Řekla byste nám, co vás k vytvoření jeho postavy inspirovalo a jak Georginina náklonnost k němu ovlivní zápletky dalších knih?
Nemám ponětí, odkud se myšlenka na Setha vzala. Jen se objevil a zdál se mi jako ten pravý. Dobrý příběh je o sporech a konfliktech a on jich s ní má spoustu. A protože ona se ho nesmí dotknout, snaží se najít způsob, jak se k němu přiblížit. Je zvláštní, že někdo tak otevřený, společenský a charismatický jako ona, chce někoho tak tichého, jako je on. A to žene zápletku dopředu, protože sledujeme Georginin zápas s její vlastní přirozeností, stejně jako mnoho dalších stvoření Pekla.

Stojí podle vás vaše díla na zápletkách, nebo na postavách? A našla jste mezi těmito dvěma póly kompromis?
Tak podle mě rozhodně ty knihy stojí na postavách. Jako první vymýšlím postavy a co je motivuje k jejich jednání. Musím je cítit a znát ještě dřív, než začnu psát, a právě postavy jsou srdcem a duší těchto knih. Takže pak je důležité vymyslet takovou zápletku, aby mým postavám sedla. Než se do příběhu skutečně ponořím, pracuju až do padnutí na skutečně dobré zápletce. Je to pro mě mnohem těžší než napsat postavy, ale na konci se ta práce vyplatí.

Pověděla byste nám, jak vytváříte své postavy? Kdo je pro vás nejoblíbenější? A která postava pro vás znamenala tu největší výzvu?
Nejradši mám asi Doriana – krále víl z mé série Dark Swan. V srdci je to dobrý chlap, ale pokud si něco umane, dokáže být velmi neoblomný. Hraje podle svých vlastních pravidel a ze všech mých postav má asi ty nejlepší dialogy. Miluju ho.
A největší výzvou je pro mě každá postava, která mě zas tolik nezajímá, ale je potřeba ji napsat, aby se kniha hnula dál. Snažím se, aby se to nedělo moc často, protože mě to přivádí na myšlenku, zda vážně potřebuji všechny mé postavy, ale když už se to stane, je těžké vykreslit někoho, kdo mě zas tak nebere.

Jak byste popsala míru smyslnosti ve vašich knihách. Představovalo pro vás velkou výzvu psát milostné scény?
No, snad mohu říct, že při psaní myslím i na to, že si mé knihy i s milostnými scénami přečtou mí příbuzní. Nicméně myslím, že jsem ty scény vystihla. Zprvu pro mě byly na psaní složité a já se držela hodně zpátky. Nakonec jsem si uvědomila, že se do toho musím opřít, aby byl příběh co nejlepší. Teď se mi píší dobře. Jen se bojím okamžiku, kdy začnou čtenáři chtít stále více různých prapodivných praktik, a protože já ráda píšu něco jiného, nechci do knih vepisovat sexuální scény jen proto, abych si mohla odškrtnout, že tam ten sex mám. Takový postoj nikdy žádnému příběhu na kvalitě nepřidá.

Kritici si chválili váš duchaplný humor. Je pro vás přirozený? Ráda píšete s humorem?
Ráda o sobě přemýšlím jako o zábavné a vtipné osobě. Dokážu najít pobavení téměř ve všem – přestože tím někdy mohu druhé urazit. Takže ano, ráda píšu knihy s humorem, ale ne vždy se mi humorná scénka podaří. Obvykle se mi ten správný vtip podaří vymyslet až při následném čtení hotové knihy. Někdy čtu knihu pošesté, posedmé, a pak teprve mě najednou uhodí nápad na ten správný vtip.

V současné době zažívá žánr paranormal romance neuvěřitelný nárůst popularity. Proč myslíte, že tomu tak je? A proč vás zrovna tento žánr zaujal?
Ráda píšu podle svých pravidel a využívám vlastní fantasii, když navrhuji prostředí, které miluji, a hraji si s vlastním světem. Myslím, že mnoho čtenářů můj postoj sdílí. Navíc myslím, že mnoho čtenářů rádo čte knihy z obou žánrů – fantasy i romance – tak i jejich směsici. A hlavně, v tomto žánru je tolik vynikajících spisovatelů, kteří by mohli psát i návody na mikrovlnky, a čtenáři by je jen hltali.

Co na žánru paranormal romance podnítilo vaši představivost? Existuje nějaký žánr, v kterém jste knihy nenapsala, ale chtěla byste?
Jak jsem řekla, miluji fantasy. Baví mě mísit ten žánr s vlastním světem. Přesto bych ráda zkusila napsat knihu i z jiného žánru. Byla jsem vášnivou čtenářkou ‚čisté‘ fantasy a sci-fi a někdy dostávám chuť se do tohoto žánru pustit, napsat něco vážnějšího. Ale to je otázka hoooodně vzdálené budoucnosti. V tuhle chvíli toho mám na psaní až až.

Pověděla byste nám, na čem právě teď pracujete, co mohou čtenáři v nejbližších měsících očekávat?
Mám dvě hlavní série. Fantasy sérii pro mládež Vampýrskou akademii. Je to o mladé dhampírce (napůl upírka, napůl člověk), která je cvičena jako osobní strážce a ochránce upírské aristokracie. Také mi vychází druhá série Dark swan. Je trochu temnější než Sukuba a vypráví o šamance z Tusconu. Bojuje s fae a duchy, kteří brázdí náš svět, ale brzy musí vstoupit do jejich světa, aby zachránila mladou dívku. A také pracuji na dalších knihách o Sukubě.

Richelle, děkuji vám, že jste si pro nás udělala čas. Kde vás mohou vaši čtenáři zastihnout?
Čtenáři se mohou o mé práci více dočíst na mých webových stránkách. Také pravidelně píši na svůj blog.

Ukázka z 1. dílu Sukuby
Recenze na Sukubu – Trápení

Zdroj: Paranormal romance

Překlad: Axia

Jeden komentář

  • Renča 8.8.2011na0.00

    Díky, Ax, za překlad.
    Richelle píše, že staví příběh na postavách, ale já měla problém jak s hrdinkami VA, tak se Sukubou právě kvůli postavám, mezi nimiž jsem si nenašla žádnou oblíbenou. Všechny mi byly lhostejné. A přála jsem si, aby raději skončila G s Romanem místo se Sethem. Naopak příběhy mi přijdou fajn, ale ty postavy prostě ne.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Copy Protected by Chetan's WP-Copyprotect.

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

Cookie je krátký textový soubor, který navštívená webová stránka odešle do prohlížeče a následně uloží na váš disk. Ukládají se různé informace a nastavení, určená k lepšímu načítání webu, započítání do číselníků počítadla návštěvnosti, nebo v případě stránek s reklamním obsahem, vyhledá podle jiných již uložených cookies, reklamu přímo pro vás. Jak jste někde hledali novou pračku, vyskočí na vás pračky na každém webu, který si reklamou přivydělává.
Více informací naleznete na odborných stránkách, u tetičky WIKI, nebo strýčka Googla.

S pozdravem
Děti noci

PS: U nás pračky ani jiná zařízení nenaleznete :)

Zavřít