Lara Adrian: Polibek šarlatu
V nočních ulicích Bostonu, v jeho temných zákoutích, opuštěných skladech, ale i v nočních barech se potloukají krvelačná stvoření. Upíři, kteří nejsou mrtví ani neoplývají magickými schopnostmi, jejich výjimečnost pochází z genů zděděných po mimozemských předcích. A jedním z nich je Dante, potomek upíra a lidské ženy z řad Vyvolených.
Jak už jsme si mohli přečíst v prvním díle série Půlnoční rasa – Polibek půlnoci, když se upíři stanou příliš závislí na krvi, ztrácejí zábrany a stávají se z nich Škůdci. Právě proti téhle ostudě rasy bojují každou noc Dante, Lucan, Tegan, Niko, Gideon a Rio. Zdá se však, že Škůdců v ulicích znovu přibývá, přestože se před pár měsíci bojovníkům podařilo vypálit jejich hnízdo. Někdo se viditelně snaží budovat armádu, aby vyvolal válku mezi upíry. Agent Chase z bostonské Temnosti (chráněné domy pro upírské rodiny) přináší Lucanovi zprávu, že v poslední době se ztrácí příliš mladých upírů a žádá o pomoc. Mezi upíry se šíří nebezpečná droga šarlat, která rychle vyvolává krvežíznivost. Chaseovi však nejde jen o zájmy rasy, chce především najít svého ztraceného synovce Camdena, jehož matku Elise tajně miluje. To jsou však postavy, které si na svůj plnohodnotný příběh musí ještě počkat.
Tím, o koho v tomto díle jde především, je totiž Dante. Po své matce zdědil dar jasnovidectví, pravidelně ho trápí noční můra o tom, jak umírá. Při jedné noční akci je těžce zraněn a útočiště najde na veterinární klinice, kterou vede léčitelka Tess. Že je dívka jednou z Vyvolených, poznává Dante až poté, co se napije z její žíly. Uvědomuje si svou chybu, ale pouto už bylo navázáno. Je k dívce osudově přitahován a navíc zjišťuje, že jí hrozí nebezpečí, protože její přítel Ben je zapleten do distribuce šarlatu. Dvě linie příběhu se tak protnou, aby v závěru vyvrcholily šílenou záchrannou akcí.
Znovu tak dostáváme romantický příběh v akčních, temných kulisách, který si užijí především příznivkyně (ten ženský rod je tu úmyslně) žánru paranormal romance, který se už i u nás úspěšně rozvíjí a sklouzávají k němu i autorky urban fantasy (série o Anitě Blake může být příkladem). Autorka chce především pobavit čtenářky, vytvořila jednoduchou zápletku, u které nemusíte příliš přemýšlet, která však má hlavu a patu a hlavně vás nenudí, ale přitahuje ke každé stránce. Zároveň díky nedotaženým uzlíkům už cítíme, že sérií se line příběh, jehož nitky zůstávají ještě zahaleny mlhou.
Knihy od americké autorky Lary Adrian jsem začala číst až poté, co jsem si přečetla jinou paranormal romance – Bratrstvo černé dýky od J. R. Ward. Měla jsem pocit, že čtu tutéž sérii jen s malou obměnou kulis. Obě totiž pojednávají o bratrstvech upírů-bojovníků bránících svou rasu, každý díl se věnuje milostnému příběhu jednoho z nich. Když se však provrtáváte tímto žánrem, zjišťujete, že podobnou koncepci přijala i řada jiných autorek (namátkou S. Kenyon, A. Ivy, K. Cole), a tedy výtka "vy opisujete" by pasovala na kdekoho, a platí to i na další subžánry, např. upířiny ze střední jsou také podobné jedna druhé.
Položme si tedy spíš otázku, zda Lara Adrian se svou sérií v rámci žánru zapadá či vyniká. Tady se neubráním osobním pocitům z knihy, ono se na silnými emocemi nabitý příběh dívat odtažitě dá velice těžko. Můžu tedy říct, že pokud stavím Wardové Bratrstvo na pomyslnou první příčku, tak Půlnoční rasa ji neshodí jen proto, že jazykový styl autorky postrádá barvitost, chybí zde humorné dialogy či špičkování mezi bojovníky. Co se naopak týče kulis či zápletky prolínající se sérií, v tom jsou knihy Lary Adrian poutavější, nemáte potřebu nic přeskakovat, i vedlejší postavy (v tomto díle Chase a Elise) zabírají jen pár stránek v příběhu, nenarušují tak plynulost hlavní linky. Ta je sice v tomto díle poměrně jednoduchá, vztah Dante a Tess však dostatečně jiskří na to, abyste od knihy neodbíhali.
Pokud ještě stále se sérií váháte, tak vám můžu slíbit, že příště se podíváme na tajemného Tegana a v díle čtvrtém zavítáme s Riem do českých hor i matičky Prahy, máme se prostě na co těšit.
Vydal: Brána; 2011
První díl mě nijak neuchvátil. Vlastně docela nudil. Kdyby třeba všechny tyhle série nezačínaly příběhem vůdce bratrstva, tak by to šlo. Takhle se ten koncept jen opakuje. Ale Dantův příběh je akční a nabitý silnými emocemi, přesně, jak píše Renča, a nenudí. V AJ jsem nečetla, ani se nechystám, ale věřím tomu, že každý další příběh bude lepší než předchozí. Obvykle to tak bývá. Jen doufám, že se nám upírští kluci ve čtvrtém díle nepozabíjejí s pražsou Tinou :-))
Hehe, dobrý postřeh, Ax. To by bylo hustý, kdyby se v knize Tina objevila. Občas bývají v knihách narážky na jiné filmy či knihy, proč by nemohla být aspoň narážka na naši Tinu? Teď jsi mi nasadila brouka do hlavy a já se musím při tom pomyšlení smát. Byl by to zajímavý střet.
Teď přejdu k recenzi: moc hezky napsáno, Renčo. Osobně si taky myslím, že by se dala najít pěkná řádka sérií s různými bratrstvy, jak vypisuješ (máš dobré postřehy a skrz tebe získávám nejvíc informací o knihách). Wardová je podle mě lepší, ale na druhou stranu to nemůžu zase tak moc srovnávat, jelikož od Wardový jsem přečetla pět knih, kdežto od Lary pouze jednu. Takže až se to aspoň trochu vyrovná, udělám si lepší obrázek. Na druhý díl se každopádně moc těším.
Renčo výborně napsané, už se těším až si knihu přečtu a to jsem ji chtěla s touhle sérií po prvním díle přestat :D
díky, přestat s touhle sérií by byla chyba! Právě čtu devítku (Sukuba musela počkat)
Musím povedať, že obe knihy od lary Adrian sa mi páčili, i keď veľa názorov sa stáča k vykrádaniu bratstva. ja si to nemyslím, čo viac sa dá o upíroch vymyslieť, ako vzájomné zdieľanie krvy a sex a krása červenej knihovny – J.R.Ward má na to snáď patent – nie, nemyslím si. lara adrian ukázala, že vie písať svoje veci, vie nám ponúknuť viac lásky – narozdiek od JRW, nechcem tým nič zlého povedať,ale ten kto čítal Vishousa a Phuryho… mi dá asi za pravdu – nestálo to za deravý groš, na rozdiel od týchto dvoch knižiek. Ja som bola spokojná. Síce prebalodpašil skoro aj mňa – hotová katastrofa, prebal má 5 druhov písma, to je nonsens. Inak veľmi dobrá stránka, veľmi!! dik
to Astrid: díky za pochvalu a musím s tebou souhlasit, ono je to asi poznat i z té recenze. Devátý díl jsem dočetla před FF, a byl velmi dobrý a dokonce přinesl do série i další možnosti vývoje. Myslím, že se máme stále na co těšit, protože Lara přichází stále s novými nápady.