Kevin Emerson: Oliver Nocturno – Vražedný svit slunce

V prvním díle jsme se seznámili s třináctiletým upírem Oliverem, kterého nešťastnou náhodou vyfotila Emalie, když se vloupala k němu domů. Právě skrz fotografii, která je rozmazaná a nejde vyvolat bez nadpřirozené pomoci, se tito dva spřátelí. Do party přiberou také Emaliina bratrance Deana a cesta za dobrodružstvím může začít.

Dva týdny, připomněl si Oliver. Znal Emalii a Deana pouhé dva týdny. V upíří existenci, dokonce i v takové, která v lidských letech trvá šedesát čtyři let jako ta Oliverova, byly dva týdny pořád ještě pouhým mrknutím oka. Tak jak jim vůbec mohl říkat přátelé? (str. 23)

Druhý díl začíná tam, kde první skončil. Detektiv Nick Pederson vyšetřuje vraždu Deana Aunderse ve školní tělocvičně a všichni policisté začínají být nervózní, protože nemají podezřelého. Jediná stopa, kterou mají, je DNA patřící malému chlapci, jehož před šedesáti lety někdo unesl. Nickova teorie o vrahovi je kupodivu správná, ale co to bude znamenat pro Olivera?

Oliver Nocturno se snaží zjistit, kdo zabil Deana, ze kterého je nyní zombie. Tyto bytosti jsou mysticky vázány vůlí svého pána, a protože se nikdo Deanovi nepředstavil, je nyní na Oliverovi, aby zjistil, kdo zavraždil jeho přítele. Vzhledem k tomu, že si všichni myslí, že Deana zabil Oliver, všichni mu gratulují k jeho prvnímu sluhovi. Dean je pevně rozhodnutý dát partu zase dohromady, takže Olivera přemluví, aby se vydali k Emalie domů. Ta má zrovna namířeno do parku, kde se vzápětí objevuje podivné světlo, které spálí jednoho upíra na popel a ostatní upíři včetně Olivera vyváznou jen tak tak. Má s tím Emalie něco společného nebo je to jen shoda náhod?

Dean: „Hej! Tohle je senza!“ vykřikl. „Násilí je o moc míň děsivé, když už jsi mrtvý!“ (str. 212)

Emalie trpí výčitkami svědomí. Má pocit, že je zodpovědná za Deanovu smrt, protože vlezla Oliverovi do domu a spřátelila se s ním. Udivuje mě, jak moc je v první polovině knihy odtažitá. Její postava po tuto dobu sice hraje hlavní roli, ale pouze z povzdálí, což nám autor vynahradí jejím vstupem na scénu ve druhé polovině knihy.

Z Deana je nyní zombie, ale moc se nezměnil. Jeho myšlenky jsou souvislé, stále je slušný a milý. Působí jako prosťáček, ale postupem času čtenář zjišťuje, že není tak hloupý, jak se na první pohled zdá. Je to věrný přítel s humorem v situacích, kde by ho nikdo nečekal. Jako zombie získal jisté schopnosti, které oceňuje, ale i nežádoucí účinky, jako zapáchající a rozpadající se tělo. Rozdíl Deana coby člověka a nemrtvého je velice dobře popsaný.

Příběh je založen na přátelství upíra, člověka a zombie. Oliverovi záleží na nitru jedince a ne na druhu, což dokazuje svou obětavostí. Emalie s Deanem mu přirostli k srdci a Oliver se pohybuje ve dvou světech, ve snaze ochránit své přátele. Upíři by se totiž neměli kamarádit s člověkem, a se zombií už vůbec ne. Oliver vnímá sám sebe jako zcela všedního upíra, má komplexy méněcennosti a pocit, že nikam nezapadá. To ovšem neplatí o společnosti jeho přátel, s nimiž se cítí být sám sebou.

Kevin Emerson čtenáři vysvětlí rozdíl mezi zombií a upírem, poukáže na fakt, že i tito tvorové jsou svým způsobem omezovaní a zranitelní. Rovněž hierarchie a schopnosti jsou nám nastíněny tak, abychom si udělali dobrou představu. Ve druhém díle už není věnována taková pozornost školnímu prostředí, ale spíš zkoumání, co se děje kolem Olivera, a podivným vraždám mladých upírů. V pozadí příběhu čtenář vytuší jakousi důležitou a mocnou bytost, která tahá za nitky a hraje si s hlavními postavami jako kočka s myší.

Fantasy příběh s detektivními prvky nás zavede do světa s nadpřirozenými bytostmi a úkazy, s dějem plným záhad, odhalování a pletichaření. Čtenář se nestíhá nudit a hltá jednu stránku za druhou. Děj je vyprávěn ve třetí osobě, je napínavý, bez romantických zápletek a vulgarismů. Dialogy se střídají v dobře vyvážené míře s myšlenkami, popisem okolí a akčními scénami. Do příběhu vstoupí pár vedlejších postav, ale příliš dlouho se žádná z nich nezdrží, z čehož vyplývá, že s většinou z nich autor do budoucna nepočítá. Vyvodit se to dá i z toho, že některé postavy rovnou sprovodí ze světa v podobě hromádky prachu. Vražedný svit slunce je vhodný pro čtenáře všech věkových kategorií.

Vydal: Albatrosmedia – CooBoo; 2011