Kevin Emerson: Oliver Nocturno – Upírova fotografie

Téměř třináctiletý upír Oliver Nocturno si připadá jiný než ostatní jeho druhu. Upír by totiž neměl mít záchvaty úzkosti a rozhodně by neměl soucítit s lidmi. Jeho však stále něco táhne k Emalie, a to je nepřípustné. Upíři a lidé se nemohou kamarádit.

Oliver je citlivý mladý upír, kterému je podle lidských počtů třináct let, ale šedesát tři coby upírovi, miluje své rodiče a nevychází se svým starším bratrem Zlociusem. Když Oliver zjistí, že je jediný, kdo chodí na každoroční lékařskou prohlídku, začne mít podezření, že s ním není něco v pořádku. 

Protože Oliver přes den nemůže spát, zaslechne, jak se někdo plíží jejich domem. Jedna dívka se k nim opakovaně vrací, přestože dům je upravený tak, aby případné návštěvníky odradil od vstupu. Oliverovi je jasné, že by se měl dívce vyhnout, zejména ve chvíli, kdy vezme do ruky fotoaparát, ale zvědavost je hrozná vlastnost, a tak ho Emalie nešťastnou náhodou vyfotí. Oliver se k denní příhodě nikomu nesvěří, protože by si to od rodičů a zlomyslného bratra Zlociuse pořádně slízl. Když pak ještě téhož večera dostane ve škole do rukou noviny, kde je vyfocený jejich dům a u toho článek o upírech se slibem, že příště tam bude i fotka upíra, je mu jasné, že Emalie půjde o život…

Oliver má pocit, že konečně nalezl opravdovou kamarádku. Emalie je zvláštní děvče, které působí, jako by jí chyběla láska, má nutkání něco neustále objevovat a vše fotit. Autor se dotkl citlivého tématu okolo jejích rodičů pouze okrajově, ale naznačil dost na to, aby si čtenář udělal obrázek o jejím životě. Jednání Oliverových rodičů a jeho smýšlení o nich působí neosobně, a to zejména ve chvílích, kdy o nich Oliver uvažuje jako o Sebastianovi a Phlox, namísto otce a matky. Tento pocit je však způsoben podáním autora, a ne nedostatkem lásky a pozornosti vůči mladičkému upírovi.

Oliver chodí školy pro upíry a uvažuje nad tím, jaký bude jeho život s démonem, kterého dostane, až dospěje. Díky svému démonovi totiž získá ohromné schopnosti a vědomosti. Upíři jsou v tomto ohledu zcela odlišní od upírů z jiných knih, i když nějaké ty náznaky staromódních upírů by tu byly (neodráží se v zrcadle, vadí jim sluneční světlo, nemusí dýchat a spí v rakvích!). Autor však vtiskl upírům svá vlastní specifika, dovednosti a omezení, takže jsou naprosto ojedinělí. V knize jsou stručně popsány jak upíří komunity, konsorcia a školy, tak náznaky o jiných světech, dimenzích a bytostech. Schopnosti upírů jsou velice dobře vymyšlené a dokážou čtenáře neustále překvapovat.

Kanály, které obvykle působí odpudivě, získaly v podání Kevina Emersona nový rozměr. Používání nadpřirozených sil a magických předmětů učinilo z kanálů velice zajímavé místo. Už jen mapa a popis upířího jazyka, kterému se říká skrit a má specifické písmo, je něco parádního (pro lepší představivost došlo i na názornou ukázku jedné runy). Zrovna tak Podzemí je skvěle popsané a připomíná něco mezi kouzelným nádražím a obchodní čtvrtí z Harryho Pottera.

Americký autor scény příliš neprotahuje a přechází rovnou k věci. Tím, že řeší a vysvětluje věci za chodu, se může čtenář soustředit pouze na hlavní zápletku a vedlejší informace automaticky vstřebávat. Přesto je v příběhu pár nejasností, jako například to, jak mohla Emalie poznat Olivera, aniž by ho předtím viděla, nebo proč nepřipadalo Oliverovi divné, že ostatní upíři jsou natáčeni a foceni, když je celý život vychováván s tím, že focení je pro upíry nebezpečné.

V poutavém fantasy příběhu ve vážnějším duchu nechybí akce, dobrodružství, napětí, vtipné narážky, ani emoce. Autor příběh vypráví ve třetí osobě, nepoužívá vulgarismy, kombinuje dialogy s popisy okolí a myšlenek. Dojde i na utiskování v podobě staršího bratra, který vzbuzuje nedůvěru, když najednou začne být milý. Při všech zlomyslnostech a zvrácené mysli Zlociuse je udivující jeho pevné pouto k mladšímu bratrovi. Převážnou část příběhu Zlocius působí, že Olivera vnímá jako osinu v zadku, a proto na konci překvapí svým jednáním.

Celé vyprávění stojí na mladičkém upírovi Oliverovi, který nechce být zlý a všechny další odbočky, ať už se jedná o školu, lidské přátele nebo to, že mu rodiče lžou, jsou pouze úseky a zastávky, z nichž je příběh poskládán do ucelené zápletky. Jedná se o příběh sebeobjevování a cesty ke zjištění pravdy o Oliverově osobě, kterému dochází, že všichni kromě něho ví něco, co jemu zůstává utajeno. Částečně uzavřený a nečekaný konec knihy čtenáře nenechá na pochybách, že se má v pokračování na co těšit.

Vydal: Albatros – CooBoo; 2011

komentáře 4

  • Zuza 10.3.2011na0.00

    Hezká recenze,nevěděla jsem co od té knížky čekat,ale asi to přelouskám. :)

  • Cukýna 10.3.2011na0.00

    Děkuju :-) Pokud jsi fanouškem Darrena Shana nebo se ti líbí série Hraničářův učeň, tak tohle uspěje na 100% taky. Každopádně si myslím, že tahle kniha za to stojí.

  • nezmámá 25.10.2013na17.50

    Tato knížka je naprosto užasná, nemohla jsem se od ní odtrhnout!!

  • Anonym 2.1.2014na16.14

    the best book

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Copy Protected by Chetan's WP-Copyprotect.

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

Cookie je krátký textový soubor, který navštívená webová stránka odešle do prohlížeče a následně uloží na váš disk. Ukládají se různé informace a nastavení, určená k lepšímu načítání webu, započítání do číselníků počítadla návštěvnosti, nebo v případě stránek s reklamním obsahem, vyhledá podle jiných již uložených cookies, reklamu přímo pro vás. Jak jste někde hledali novou pračku, vyskočí na vás pračky na každém webu, který si reklamou přivydělává.
Více informací naleznete na odborných stránkách, u tetičky WIKI, nebo strýčka Googla.

S pozdravem
Děti noci

PS: U nás pračky ani jiná zařízení nenaleznete :)

Zavřít