K. Garciová, M. Stohlová: Nádherné bytosti
Začátek školního roku se v Gatlinu odehrává podle neměnnýho scénáře. Učitelé tady znají svý svěřence už ode dne, kdy nás rodiče přivezli z porodnice, a někdy v mateřský školce se rozhodne, jestli jsme chytrý, nebo blbci. Mě si zařadili mezi chytrý, protože rodiče pracovali jako profesoři. (str. 21)
Šestnáctiletý student Ethan má natolik realistické sny, že se mu v posteli po probuzení objevuje bahno nebo má mokré vlasy, jako by byl někde jinde a pak se zase vrátil zpět. Vídá a slýchá věci, které nikdo jiný nevnímá, ale začíná si na to zvykat. Do školy v Gatlinu přichází nová dívka jménem Lena a Ethan vůči ní cítí nepopiratelnou přitažlivost a propojení s její osobou. Netrvá dlouho a dojde mu, že dívka ze snu a Lena jsou jedna a tatáž osoba. Lena napřed nechce být odhalena, a tak zapírá, že by o společných snech něco věděla, ale Ethan je tvrdohlavý a nevzdává se. Postupně je seznamován s její rodinou mocných zaklínačů a společně s Lenou se snaží přijít na to, co pro ni znamená kletba, která na ni dopadne o jejích šestnáctých narozeninách.
Ethan je příjemný mladík, který hraje basket jen proto, aby zapadl mezi ostatní spolužáky, přičemž odpočítává dny, kdy vypadne z města. Ve skrytu duše cítí, že je jiný, a přestává ho bavit jít s davem. Lena jiná je, zapadnout by chtěla, ale neví jak. Oba dva spojují vize, které nám poodhalují minulost již zesnulého zamilovaného páru, který je s nimi magicky propojen a zároveň se jim přes propast času snaží dávat nápovědy. Některé vize jsou z budoucnosti, ale ty jsou určeny spíš jako varování, kdežto minulost je pro navození té správné atmosféry a vysvětlení nejasností.
Autorky se sžily s poměrně širokým okruhem postav a vtělily jim skvěle propracované charakterové rysy. Dokázaly popsat jak starší občany, tak dospívající puberťáky, a to tak, že čtenáři poměrně často připravily úsměv na rtech nebo šok z nějakého dramatu. Rodina Leny disponuje ohromnými nadpřirozenými schopnostmi a výstředním chováním. Tato kombinace je o to pestřejší, že jsou přiřazeni k temným či světlým uživatelům magie. Její příbuzní jsou zábavní, nevypočitatelní, nepředvídatelní, škodolibí a ujetí. Je vidět, že si autorky zjistily o nadpřirozenu a mytologii co nejvíc informací, a ty pak použily pro svou práci na této novele. Dojem na mě učinil zejména majitel Ravenwoodu i dům sám o sobě. Nadpřirozené úkazy byly velice dobře vymyšlené.
Postava paní Lincolnové je jedovatá a škrobená, přesto se toho v ní hodně skrývá. Její útoky na Lenu a podivné chování vůči Ethanovi mají své opodstatnění. Čtenáře čeká na konci příběhu velké odhalení, a to nejen v případě této konzervativní a nudné osoby. Nic není tak jednoznačné a pevně dané, jak se na první pohled zdá. Zajímalo by mě však, jak je na tom Ethan s jeho nadpřirozenými schopnostmi a jakou silou disponuje. Snad se toho příště dozvíme víc.
Pronesené věty si občas protiřečí. Nejdříve se dozvíme, že si učitelé rozdělí studenty na chytré a hloupé, a podle toho jim pak známkují eseje, aniž by je četli, ale později se zase dozvídáme, že někteří učitelé přeci jenom práce studentů čtou. Zrovna tak některé komentáře postav jsou vyloženě pubertální. Kombinace vyjadřování je příliš nesourodá, takže je na příběhu znát, že jej napsaly dvě autorky.
Odlehčené i zábavné metafory dávají příběhu říz. Text je podbarven vtipnými dialogy, nešetří se ironickými poznámkami, ani skrytými narážkami. Spisovatelky se shodly na používání slangových výrazů, takže příběh působí přirozeněji, než kdyby bylo ve větě použito spisovné slovo. Popis okolí a postav se střídá s myšlenkami a dialogy, občas i monologem. Dokonce dojde i na telepatii u hlavních postav (v knize je tato schopnost nazývána kelting). Trefná a vtipná přirovnání pronášena v duchu či nahlas, jsou nejčastěji spojována právě s Ethanem. Jeho úvahy o ostatních i o něm samém, stojí za to.
„A málem mi utrhla hlavu. Jako by byl natřikrát prokletej a nasálej litrama vúdú, a pro jistotu ještě očarovanej.“ (str. 112)
V temné fantasy s gothickým podtónem, tajemnou a hrůzu nahánějící atmosférou a výstředními charakteristickými prvky, dojde i na reinkarnaci, cesty časem a kouzla. Autorkám se daří ve čtenáři vyvolávat pocit nebezpečí a nastolit magickou atmosféru, které nechybí ani romantický podtón, a to i přes smrtelné prokletí. Na závěr příběhu nám autorky naservírovaly text písničky, která čtenáře nenechá na pochybách, že nás v pokračování čekají mnohá zjišťování, objevování a rozhodování.
Vydává: Knižní klub; duben 2011