Druhy vampírů 4

Tak už tu bylo Áčko, Béčko i Céčko, a jak Vám čtu správně na očích, přímo se tu slintá nad písmenkem „D“, které asi bude trošilinku delší. V dnešním díle se setkáme jak s Drákulou, tak i Dhampiry a Doppelsaugerama. Až na nějaké výjimky skoro evropský díl.

Druhy vampírů:
Dakhanavar – Arménie
Dhampir – Balkánský poloostrov
Doppelsauger – Německo
Dracula – Irsko, Rumunsko (Dracula je irský odkaz na rumunského Vlada)
Draug – Norsko
Drekavac – Bosna, Srbsko

Dakhanavar – podle jedné arménské legendy tu byl upír, a jmenoval se Dakhanavar. Ono se to sice vyslovuje Dašnavar, ale toho si nevšímejte. Tahle potvora žila v horách Ultmish Alto-tem. Byl velice majetnický a pokud někdo „zavítal“ do jeho lovišť, což prý znamenalo třistašestašedesát údolí pod horami, byl vysát skrze půdu pod nohama. Podivné, třeba se rád hrabal hlínou, nevím, jednoduché by přece bylo chytit a vysát, ale asi měl jiný systém. Od té doby každý tramp, baťůžkář či náhodný kolemjdoucí dává si při spánku nohy na hlavu svého kolegy.

Dhampir – každý snad viděl film Bloodrayne, neohrožená poloupírka ničí své bratrance. Ale ono to je trošilinku jinak. Ve slovanské mytologii se setkáváme s pojmem Dhampir, když se narodí syn vdově po upírském manželovi (pro ty pomalejší, pokud je mamča vdova a tvůj fotřík byl upír, tak ty si Dhampir, kapiš?) Takže žádné zrzavé holky s podivnými meči v rukou. Jedna legenda tu je, a to od cikánských kmenů, mluví se tu o Dhampirovi, což je klučina, a o Dhampirese, což byla holčina. Přes celou balkánskou kulturu se objevují zkazky o tom, že se v dhampirských rodinách se rodili i normální chlapci, nebo že Dhampir může napomoci ke zjištění Vampíra tím, že si sundá svrchník a nechá přítomné pohlédnout skrze rukávy, a samozřejmě mají ohromnou sílu po svých krvežíznivých otcích, no, radši pryč od nich.

Doppelsauger – neboli „Dvojsaj“, zní to divně, co?!  Ale tu pozor, okolo Hannoveru existuje speciální upírčátko. Je to totiž zemřelý kojenec, jenž teď znova saje, ale nesaje mlíčko, saje krev a maso. Povětšinou terorizuje nejdříve matku, a pak celou rodinu. Pěkný hnus co?! Prý poznáte přítomnost „Dvojsaje“ tím, že někdo v rodině rapidně ubírá na váze. No každopádně tohoto nemrtvého kojence zastrašíte několika způsoby. První je dát minci mezi zuby mrtvolky, druhý je položit mu cokoliv těžkého na hruď a třetí – při pohřbu ho nelíbat.

Dracula – náš famózní hrabě. No moc ho tu rozepisovat nebudu. Dracula byl publikován jakožto novela irského spisovatele Brama Stokera. Více než o objevnou literaturu šlo ve viktoriánské době o sexuálně laděný román, jenž přežil jak duchem, tak i námětem do naší doby. Dobrá práce, která sklidila množství ovací i pomluv, nesčetněkrát zfilmována, je do dneška modlou i studnou pseudoinformací pro fanoušky vampírské literatury.

Draug – tohle je můj osobní favorit u písmenka „D“. Jedná se o zemřelého vikinského bojovníka, jenž utonul na moři, a proto se nedostal do síní Valhaly. Holt měl pech a teď straší, buď na hřbitově, nebo v místě potopeného drakaru. Má mít olejovitou kůži tmavého zabarvení, někdy prý mohlo jít i utopené rybáře. Co se týče slabostí, tyhle potvory jsou takřka nezastavitelné, někdy prý pomáhá určitá směs bylin. Jedna věc pomáhá, pokud přežijete boj s tímto monstrem, mějte po ruce zapalovač, sirky, prostě oheň, který prý očišťuje, má zapříčinit nemohoucnost ducha (podle mě spálí duchovi to fyzické tělo). Tomuto netvorovi musíte vždy čelit holýma rukama. Taky ho prý můžete setnou sekyrou.
 
Drekavac – kolem bosenských lesů se snáší chlad a mlha, když tu zaslechnete pláč dítěte. Já Vám řeknu, z tohohle mi jde husina. Jde totiž o umrlčátko nepokřtěné, jež má nafouklou hlavu, malé tělíčko a z dálky si ho spletete s liškou, či zaběhlým psem. Obíhá za nocí hřbitovy  a pokud někoho spatří, spustí strašlivý jekot, či dětský pláčem láká náhodné oběti. Drekavači se objevují ve dvanácti dnech Vánoc a jedinou pomocí proti nim je pokřtít mrtvolku po smrti.

Konec čtvrté části