Banshee (Bean Sidhe – Paní z Kopců)

Mýty a pověsti / 17.1.2011 /

Cukýna tu chtěla trošičku rozepsat tu naší naříkavou paní z kopců, takže tady je úplně vše, co jsem vytáhl kompletně ze všech bestiářů. Jak to s ní vlastně je historicky, nebo hystericky?! 

Pravděpodobně se jedná o „zurbanovatělou“ nástupkyni keltské bohyně Morrigu (dále také Morrighan, nebo přesněji Mor-Rioghain, někdy uváděna jako Morrígan). Samotné jméno znamená „Strach“, „Hrůza“ nebo „Přízračná královna“, či „Velká královna“. Dnešní učiva zahrnují Morrígan jako volný překlad „Přízračné královny“ za nejpřesnější. Celková stránka popisu se rozděluje na dva tábory, Munster (západní část Irska) se přiklání k podobě Vrány, zatímco Ulster (východní část Irska) ji popisuje také jako vlka, či krávu provázející válečníky. Co se týče symboliky, je bohyní předpovědí, války a smrti na bojových polích. Dále jí bývá přisuzovaná plodnost a síla. Čistě z hlediska mýtů, se kulty Morrígan inspirovali v premegalitických  a megalitických matriarchálních božstvech, které nalézáme jak u Keltů irských, tak i u Keltů francouzských (čistý odkaz z francouzské Cathubodva, což je v překladu Havran bitev).

Samotná Banshee má toliko názvů, pěkně si to napíšeme. Máme tu unifikovanou Banshee, dále tu je „Pradlena od řek“ (název odvozen od mýtů, kdy můžete u lesních říček spatřit starou či mladou pradlenu umývající krvavé prádlo), „Pradlena z pevnosti“ (patrně odvozeno od legendy o královně skřítků, jež žije v podzemní pevnosti). Dál tu mám pár keltských/gaelických názvů jako: Cointeach, Cyhiraeth, Cyoerraeth, Gwrach y Rhibyn, Eur-Cunnere Noe, Beansidhe, Bean Chaointe, Bean-nighe a finálně Kannerez-noz.

Co se týče prapůvodu, je to těžké. Z původním mýtem ohledně této naříkající stařeny se setkáváme jak v Irsku a gaelicky spřízněné Francii, tak i ve Skotsku, a dokonce náznaky najdeme i u germánského Německa.

Jednalo se o osobu, jež se mohla měnit (shapeshifting tu není slovo od věci), a to na nespočet zvířecích forem (preferována byla vrána) a tři humanoidní formy (mladá kráska, „vzrostlá“ žena a finálně stařena až čarodějnického vzhledu). Vše záleželo od situace, kdy se zjevila. Celé to byl odkaz na keltskou bohyni války a smrti jmenovitě Badhbh, Macha a Mor-Rioghain. Obvykle se oblékala do šatů vesnické ženy, povětšinou bílé barvy, někdy šedé, hnědé, zelené, či rudé. Vlasy měla dlouhé, světlé (kolikrát se uvádí bílé, či blond), které si česala stříbřitým kartáčem (pokud lkala a naříkala). V tomto ohledu se poukazuje na legendy o „Vodním lidu“ (zdroj. Patricia Lysaght). V kartáči se odráží stará irská legenda o tom, že ho nesmíte nikdy zvednout , jinak vaše duše bude navždy zatracena. U Cornwallu je často Banshee přisuzován vzhled, kdy má mít černé dlouhé zuby, u Skotska prý až nepřirozeně povislé poprsí.

Význam ve folklóru je značný, podobné legendy utvářejí příběhy plné leprechaunů,a víl, jsou si podobné od irských banshee, po germánské “pradleny“ a francouzké „Bílé paní“ (zdroj. Herminie T. Kavanagh). Pokud posoudíte irské, skotské, anglické příběhy o Banshee, můžete spatřit plnohodnotně zachovaný gaelický obsah původního mýtu, jenž mohl zmutovat do tzv „urbanmyth“ podob, kdy Banshee může mít i jiné významy. Od původního smyslu proroctví smrti, až po neovampíristické příběhy.

Původní smysl Banshee nebyl ničím jiným než „její nářek přináší smrt“ (nesmí se brát doslova, jelikož se jednalo o předpověď smrti, ne o přivolání). Toto ovšem byla výsada jen původních gaelských rodin (uvedu plně: the O´Gradys, the O´Neills, the O´Briens, the O´Connors, Kavanaghs, Dalcassians of N. Munster a MacCarthys of S. Munster), výčet není samozřejmě kompletní, jedná se vždy o rodiny původní a bez normanské krve v žilách.

Z historie tu máme zkazku z roku 1437, kdy skotskému Jamesi 1. bylo předpovězeno od irských vědem (podle legendy to byla sama Banshee) smrt vraždou, a to rukou Earla (hrabě) z Athollu. Tato legenda je důkaze o tom, že Banshee dokázala na sebe vzít lidskou podobu (je to jen zrnko z celé kolekce pověstí o irsko-skotské banshee kooperaci). Okolo jejího lkaní se toho vypráví mnoho, okolo Kerry (jihozápad Irska) prý něžně zpívá, u Tyrone je slyšet zvuk dvou zakleslých lodí a na Rathlinském ostrově zase slyší skřípavý zvuk na pomezí plačící ženy a houkání sovy (mimochodem nejoblíbenější příměr).
 
Tím končí naše poučení o této, jak říkávají v Irsku, Bean-sidhe, neboli „Vílí ženě“.

Z použité literatury doporučím:
The Banshee: The Irish Death Messenger (Lysaght Patricia, 1996)
An Encyclopedia of Fairies (Briggs, Katharine, 1976)
Irish Fairies (Bob Curran, 2007-2008)  

komentářů 5

  • darkwitch 17.1.2011na0.00

    Hezke :) to se ti zase povedlo :)

  • Kenji 17.1.2011na0.00

    Se snažm..
    Dík..
    XD

  • darkwitch 17.1.2011na0.00

    Tak se hezky snaz dal ;)

  • Cukýna 17.1.2011na0.00

    Mockrát děkuju za článek. Tééda, musím uznat, že toho dokážeš zjistit opravdu hodně :-)

  • Kenji 17.1.2011na0.00

    Rádo se stalo
    XD

Napsat komentář: Kenji Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Copy Protected by Chetan's WP-Copyprotect.

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

Cookie je krátký textový soubor, který navštívená webová stránka odešle do prohlížeče a následně uloží na váš disk. Ukládají se různé informace a nastavení, určená k lepšímu načítání webu, započítání do číselníků počítadla návštěvnosti, nebo v případě stránek s reklamním obsahem, vyhledá podle jiných již uložených cookies, reklamu přímo pro vás. Jak jste někde hledali novou pračku, vyskočí na vás pračky na každém webu, který si reklamou přivydělává.
Více informací naleznete na odborných stránkách, u tetičky WIKI, nebo strýčka Googla.

S pozdravem
Děti noci

PS: U nás pračky ani jiná zařízení nenaleznete :)

Zavřít