Petr Plogojovič

Rok 1725, vesnice Kislova, okres Rahm, Rakušany obývaná část Srbska. Zdánlivě ničím výjimečný život nevedl a až do věku šedesáti dvou let nebyl ničím proslavený. Tři dny po jeho pohřbení se znovu objevil ve svém domě, po vystrašeném synu chtěl něco k jídlu se slovy, že ho trápí hlad. Syn mu něco dal a on uspokojen odešel.

Ovšem, tím to neskončilo, další dva večery se vracel se stejnými požadavky, jeho syn ho však odmítl. Druhý den ráno byl mladý Plogojevič nalezen mrtev v posteli. Úmrtí bylo přisouzeno ztrátě krve.

Posléze tímto způsobem umřelo včetně žen a dětí ještě devět nebo deset lidí. Všichni před úmrtím vypovídali o snu, ve kterém do jejich domu vstoupil Petr Plogojovič a kousnutím do krku jim sál krev.

V očích místních zazářila jediná odpověď – Plogojevič je jedním ze strigoi.
Ve světle tohoto řešení bylo místním soudem podáno hlášení zemskému místodržícímu gradalské oblasti a veliteli císařských ozbrojených sil. Ten místo odpovědi okamžitě dorazil osobně.

Po otevření hrobů všech nedávno zesnulých, včetně toho Petrova, byl obsah prozkoumán. Plogojovičovo tělo bylo nalezeno zrůžovělé, jakoby naplněné krví. Měl otevřené oči a vypadalo to, že mělce dýchá. Vlasy a nehty měl dorostlé. Ostatní těla byla v částečné fázi rozkladu a ani jediné nedokazovalo podobné příznaky.

Místodržící z toho vyvodil jasný fakt. Je to Upír!

Následně poslali do Kislovy popravčího, aby mrtvého-živého probodl dřevěným kolíkem. Jakmile bylo takto vykonáno, z těla začala všemi hlavními otvory téct krev a tělo splasklo. Následovalo spálení a ostatní byli pohřbeni, znovu do nových rakví spolu s bylinami jako je česnek nebo hloh.

Tato historka byla rozšířena hlavně díky spisům markýze d´Argens. Tím bylo jasné že se tento příběh stane jakousi legendou.