Justin Cronin: Přechod

Rok 2018, rok Nula, rok, kdy to všechno skončilo a začalo, rozdělovník na dobu „Předtím“ a „Potom“. Rok, kdy z přísně střeženého vojenského výzkumného zařízení došlo k úniku smrtícího viru, který zabil drtivou většinu populace Severní Ameriky.

Předtím
Agent Wolgast byl stručně seznámen s tajným armádním projektem NOE a sehnal pro něj mezi odsouzenci na smrt dvanáct pokusných králíků. Jeho svědomí je víceméně čisté do té doby, kdy se „objektem 13“ má stát šestiletá holčička Amy, kterou odložila její matka v klášteře. Nedokáže ji však zachránit před svými nadřízenými, a tak se i ona stává pokusným objektem. Amy je však Jiná, jak už možná tušíte. Je Klíč, Noemova archa, která si však na svého „Noeho“ bude muset ještě pár desítek let počkat.

Wolgast: „Nemusíš se ničeho bát.“
Amy: „Neopakuj mi to pořád.“
Wolgast: „Fajn. Tak dobře. Jsem rád, že se nebojíš.“
Amy: „Já se nebojím. Ty se bojíš.“
(str. 120)

Kolonie
Rok 92, Kolonie přeživších někde v Kalifornii…
Asi stovku obyvatel chrání v noci vysoká betonová zeď a světla. Před čím? Před viráky, čmoudy či upíry, každý říká jinak nakaženým, které žene jejich nemrtvým životem jen touha po krvi a sny „Dvanáctky“. Ale světla brzy zhasnou, protože jim dochází baterie. Občas někteří kolonisté vyrážejí na expedice, ale už roky neviděli žádné jiné lidi. A pak přijde ona – Dívka Odnikud, mlčenlivá patnáctiletá holka, která nějakým zázrakem přežila. A Peter ví, že to je ona, kdo jim dá naději.

Cesta
Cesta do Colorada, kde to všechno začalo, pro Amy něco jako cesta domů, ale pro její malou skupinu průvodců z Kolonie, kteří ještě neztratili naději, je to cesta do neznáma, tak daleko se ještě nikdo neodvážil. Co najdou? Existují ještě nějací další lidé? Dostanou odpovědi na své otázky? A budou jim k něčemu?

„Nevím, co nás čeká v Coloradu, jestli se tam dostaneme. Nejsem si ani jistá, jestli na tom záleží. Celá ta léta jsme čekali na armádu – a teď se ukázalo, že armáda jsme my.“ (str. 472)

Do těchto třech celků se dá rozdělit příběh, vlastně jeho začátek, protože téměř 700stránková kniha je jen prvním dílem plánované trilogie amerického autora Justina Cronina. Možná si po jejím přečtení nebudeme pamatovat jednotlivosti, ale spíše pocit, který v nás zanechá. Pocit smutku a zároveň naděje, protože i v krutém světě, kde musíte z milosti zabíjet své milované a kde to mnozí sami vzdávají, se najde pár lidí, kterým nestačí prožít život v zabarikádovaném obydlí, ale chtějí zachraňovat jiné a vlastně tak i celý svět.

Autor nám představuje osudy několika jednotlivců. Na jednu stranu hlavně v první třetině knihy přicházíme o silnější vtažení do příběhu bez jednoho hlavního hrdiny, na druhou získáváme ucelenější obraz z více míst a časových etap. Agent Wolgast, vězeň Carter, jeptiška Lacey, doktor Lear, hlídač Grey, malá Amy – necháme se unášet jejich příběhy, zvykneme si na ně a záhy jsou nám sebráni, aby je nahradily příběhy obyvatel Kolonie, především Petera. Cesta, to už je jen dobrodružství, které letí, ani nevíme jak.

Příběh bych označila za postkatastrofické sci-fi s prvky fantasy, jinak si neumím vysvětlit Laceyiny vize budoucnosti, hlas, který k ní promlouvá a ukazuje jí cestu, či Amyino „mluvení“ se zvířaty a se záhrobím. To jsou věci, které autor zatím nevysvětluje, a pokud odpovědí na konci bude či má být „Bůh“, tak si to tím u mne dost pokazí. Oproti výtkám, že kniha má hodně otevřený konec, si myslím, že se autorovi povedlo příběh ukončit. Dokonce bych si ho dokázala představit i bez pokračování, protože z náznaků si jej lze domyslet.

Není to akční, ani humorné, to by se k příběhu ani nehodilo, je to vážné a děsivé tím, jak snadno by se něco takového mohlo stát. Virová infekce? Proč ne? Copak víme, co se kde na světě tajně vyvíjí či co se skrývá v pralesech Amazonie?

Del Torova a Hoganova Nákaza byla hlavně o útocích upírů a vyšetřování, Mathesonova Já, Legenda je zase osudem jednoho posledního člověka v obklíčení upírů, tenhle příběh je však spíše dokumentem o epidemii, vlastně trochu podobný Legendě, ale s mnoha postavami a v delším čase.

Jak řekl Justin Cronin, Přechod je cesta z doby jedné do doby druhé, z jednoho stavu do jiného, ale také mezi životem a smrtí, tak nasedněte a nechte se převážet, Cronin je zdatný převozník, jízda stojí za to.

Vydal: Knižní klub, 2010

komentářů 5

  • Cukýna 3.1.2011na0.00

    Pojmenování projektu je ve velkým stylu, jak na to tak koukám – NOE. Ukázka je poutavá, zajímalo by mě, jestli je už Amy změněná a on ne, nebo oba dva už jsou – no, budu si knihu muset přečíst.
    Ta druhá ukázka mě dostala (armáda jsme my). Jediný, co mě krapet odrazuje, je 700 stránek (i když to pro mě obvykle překážkou nebývá), ale že je to první část trilogie a každá další kniha zřejmě bude mít přibližně stejný počet stran, to už jo. Postkatastrofické sci-fi mám raději ve filmech a seriálech, než-li knižně, já radši fantasy, přesto mě takhle kniha láká a jsem si jistá, že jí neodolám (Legenda se mi taky líbila). Skvělá recenze.

  • Renča 3.1.2011na0.00

    Já jsem k té knize přistupovala opatrně, protože jsem si předem na ni přečetla kladné i nespokojené reakce. No a když moc neočekávám, tak jsem většinou velmi mile překvapena, postkatastrofické sci-fi jinak taky moc nečtu, ale tohle se povedlo :) A kniha funguje samostatně, jak jsem napsala v recenzi, není tam žádný velký clifhanger na konci.

  • Radek 3.1.2011na0.00

    Já jsem blbec…první co mě napadlo, když jsem viděl ten název bylo, že to bude o…"ženských problémech":D:D jsem blb, no..:D

  • Renča 3.1.2011na0.00

    :D Možná měli raději použít název Pasáž, aspoň v originále je to Passage.

  • Tor 3.1.2011na0.00

    Já přelouskla před vánoci a docela mě to bavilo i když jak jsem už psala jinde, víc mě chytlo také postapokalyptické Svědectví od S.Kinga. To čtu podruhé a znovu mě to dostává. A je to ještě tlustší.-) Nicméně rozhodně nelituju, že Přechod mám v knihovně a určitě si koupím i další díly..

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Copy Protected by Chetan's WP-Copyprotect.

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

Cookie je krátký textový soubor, který navštívená webová stránka odešle do prohlížeče a následně uloží na váš disk. Ukládají se různé informace a nastavení, určená k lepšímu načítání webu, započítání do číselníků počítadla návštěvnosti, nebo v případě stránek s reklamním obsahem, vyhledá podle jiných již uložených cookies, reklamu přímo pro vás. Jak jste někde hledali novou pračku, vyskočí na vás pračky na každém webu, který si reklamou přivydělává.
Více informací naleznete na odborných stránkách, u tetičky WIKI, nebo strýčka Googla.

S pozdravem
Děti noci

PS: U nás pračky ani jiná zařízení nenaleznete :)

Zavřít