Alyson Noëlová: Napořád

První díl nové knižní řady Nesmrtelní ocení především čtenáři Stephenie Meyerové a její série Stmívání. Sedmnáctiletou Ever trápí po automobilové nehodě, při které zahynuli její rodiče, mladší sestra a pes, pocit viny za to, že jako jediná přežila. Navíc se z ní po nehodě stala jasnovidka, slyší myšlenky jiných lidí a vidí jejich auru.

Cizí myšlenky na ni dotírají na každém kroku, a proto se Ever stále víc uzavírá před světem. Okolní hlasy se snaží přehlušit muzikou burácející ze sluchátek, která skoro nesundává z uší. Všechno se ale změní, když potká Damena, který jediný dokáže zklidnit její mysl a ztišit hluk v její hlavě. Ani on není jako ostatní smrtelníci, jeho svět plný tajemství a zázraků Ever neobyčejně přitahuje, zároveň v ní však vyvolává znepokojivé otázky…

Ukázka:
Zarazím se na prahu a mám co dělat, abych to všechno vstřebala. Rafinovaně tkané tapiserie, starožitné koberce, broušené lustry, zlaté svícny, těžké hedvábné závěsy, sametový divan, stůl s mramorovou deskou, na které se vrší tlusté knihy. Dokonce i zdi, celý prostor mezi dřevěným ostěním a štukovou lištou pod stropem, jsou pokryté ohromnými obrazy ve zlatých rámech – a všechny zachycují Damena v kostýmech, které jdou napříč několika stoletími, včetně jednoho, kde sedí na bílém hřebci, u boku stříbrný meč a na sobě přesně takový kabát, jaký měl o halloweenském večeru.

Přistoupím k němu, očima hledám tu díru na rameni, to roztřepené místo, které žertem přičetl na vrub dělostřelecké palbě. Polekám se, když ji přesně na tom místě najdu na obraze, a jak tak po něm přejíždím prstem, fascinovaná, hypnotizovaná, napadá mě, jakou šílenou, promyšlenou boudu to ušil, přičemž sklouznu prsty až úplně dolů, k mosazné tabulce na spodním okraji, na které stojí:

DAMEN AUGUSTE ESPOSITO, KVĚTEN 1775

Obrátím se k obrazu vedle a srdce mi buší, zatímco zírám na portrét Damena bez úsměvu, upnutého ve strohém tmavém obleku, obklopeného modrou barvou. Na tabulce stojí slova:

DAMEN AUGUSTE, JAK HO ZACHYTIL PABLO PICASSO ROKU 1902

A sousední obraz nese hutnou texturu kudrlinek, které vytvářejí podobiznu označenou cedulkou:

DAMEN ESPOSITO, JAK HO NAMALOVAL VINCENT VAN GOGH

A tak to jde dál, na všech čtyřech zdech jsou vystavené Damenovy podobizny, jako by je namalovali všichni velcí mistři.

Klesnu na sametový divan, zrak zamžený, kolena roztřesená, v hlavě mí víří tisíc různých možností, všechny stejně absurdní. Pak popadnu knihu, kterou mám nejblíž, otočím na titulní stránku a čtu:

Pro Damena Augusta Esposita.
Podepsán William Shakespeare.

Upustím ji na zem a sáhnu po další, Větrná hůrka, Damenu Augustovi, podepsána Emily Brontëová.

Každá z těch knih je věnovaná Damenu Augustovi Espositovi, nebo Damenu Augustovi, nebo jenom Damenovi. Všechny podepsané autory, kteří jsou víc než století mrtví.

Připravuje: Argo, září 2010