J. R. Wardová – rozhovor se Zsadistem

Třetí část z "rozhovoru" J. R. Wardové s členy Bratrstva Černé dýky. Seznamte se s upírem Zsadistem.

Zsadist: z bratrů je ten nejvíce smrtící. Bývalý otrok krve, jenž byl po čtyři staletí mučen, jak se jeho věznitelům zachtělo. Z si ze všech nejméně zaslouží lítost. Ale zároveň je to ten, kdo nejvíce potřebuje spásu.

Na Zsadista jsem počkala v lobby. V tom sálu byla spousta detailů, takže jsem si je chtěla všechny vtisknout do paměti, ale řeknu vám, bylo na co se dívat. Během několika minut přišli z Doupěte Butch a Vishous. Vyšli ze skrytých dveří pod schodištěm. Povídali jsme si a oni se pak odebrali do kulečníkového salonku. Slyšela jsem, jak do sebe koule narážejí.

Zkontrolovala jsem hodinky. Zsadist měl zpoždění. Dvacet minut. Nějak jsem ani nebyla překvapená. A nebyla bych ani překvapená, kdyby se na celou věc vykašlal úplně.

Jak jsem na něj myslela, představila jsem si jeho tvář a jizvu, co ji křižuje. Viděla jsem jeho zářivé černočerné oči. Zastřihnuté vlasy. Bradavky s piercingem. Tetování otroka kolem krku a zápěstí… Téměř jsem cítila jeho vztek a erotiku, která z něj jen čišela… Bože, jako by znal všechno zlo světa a nosil si ho stále s sebou.

A víte, musím se přiznat: ze všech členů Bratrstva, on je ten, do koho jsem se zamilovala jako do prvního, a ten, koho miluji nejvíc. On je pro mě ten… jediný.

Zsadist: „Neotáčej se.“

Nadskočila jsem a pak znehybněla. Jeho hlas byl přímo za mnou, za levým uchem. Najednou jsem cítila na zádech chlad, jako bych stála zády před ledničkou. To způsobilo jeho tělo blízko mého. A ačkoli ho miluji, byla jsem velmi, velmi vděčná, že jsou Butch a V nablízku.

Z: Z tohohle pitomýho interview nadšenej nejsem.
J.R.: V pořádku. To je… v pořádku.
Z: A nasralo mě, že si myslíš, že k tomu, aby sis se mnou promluvila, potřebuješ ozbrojený doprovod.
J.R.: Butch a V jsou jen-
Z.: Nech si to. Jsou tu, abys byla v bezpečí. (Odmlčel se.) Máš pět minut na otázky. Takže rychle.
J.R.: Ach… co si myslíš o Wrathově nastoupení na trůn? (Zjistila jsem, že tohle je docela bezpečné téma. A první věc, která mi přišla na mysl.)
Z.: Bylo na čase, aby hebnul zadkem.
J.R.: Myslíš, že bude dobrý král?
Z.: Jo. Všechno dělá skvěle.
J.R.: A Beth? Jako královna? Nevadí ti, že je napůl člověk?
Z.: Je to Dariova dcera. Má být královna už jen kvůli tomu.
J.R.: Byl jsi… Rozrušilo tě, když Darius zemřel?
Z: On nezemřel. Byl zavražděn. Díky tobě to zní, jako by přešel na druhou stranu přirozeným způsobem.
J.R.: A rozrušilo tě to?
Z.: Další otázka.
J.R.: Ach… (Tohle se moc dobře nevyvíjelo.) Co si myslíš o tom, že teď spolu Bratrstvo bydlí?
Z.: Nezajímá mě, kde spím.
J.R.: Nemáš problém s tím, že se tu zdržuje Tohr?
Z.: Ty víš, že nemám. Mou reakci jsi napsala ve Wrathově knize.
J.R.: Pravda. Ano. (V tuhle chvíli jsem byla v koncích. Mysl jsem měla úplně prázdnou. Jeho odpovědi byly čím dál tím ostřejší. Chtěl ten rozhovor ukončit … asi před dvěmi minutami.) Je něco, co bys chtěl sdělit?
Ticho bylo tak hluboké a dlouhé, že jsem si uvědomila, že nejspíš odešel. Ohlédla jsem se dozadu.
Z: Řekl jsem ti, ať se neotáčíš.
J.R.: Omlouvám se.
Z: Už jsi mluvila s Phurym?
J.R.: Ach, ne. Ještě ne.
Z: Pak jediná věc, kterou chci říct, je: až budeš mluvit s mým dvojčetem, musíš s ním jednat s respektem. On je… dobrý člověk, ale život má zničený. Kvůli mně. (Odmlčel se.) A ty nepotřebuješ žádnou ochranu. Nikdy bych ti neublížil. Měj se.

Když jsem se pak otočila, byl pryč. A uvědomila jsem si, že jsem zklamaná, protože jsem ho neviděla. On není zlý. Aspoň na mě ne.

Zdroj: www.jrward.com
Překlad: Axia