J. R. Wardová – rozhovor s Rhagem

Máme tu druhý rozhovor autorky knižní série Bratrstvo Černé dýky s jedním z jejích hrdinů, tentokrát s upírem Rhagem.

Rhage: nejsilnější z bratrů a nejlepší bojovník. Proklet Stvořitelkou, ovládán svou temnou stránkou, která nerozlišuje, kdo je zlý a kdo dobrý. V péči velmi zvláštní lidské ženy zjemněl.

S Rhagem jsme se setkali o týden později v sídle Bratrstva. A ne překvapivě to bylo v kuchyni. Když mě k němu Fritz zavedl, stál Rhage u plotny a dělal si francouzský toust. Měl na sobě černou košili a levisky, které se u pasu třepily, s knoflíky a zadními kapsami. Jen jsem zírala. Fyzicky byl tak … podmanivý. Jen jsem si to pořád a pořád opakovala. Neobyčejné rysy jeho tváře, dokonalé tělo, ty ohromné modrozelené oči … všechno to bylo tak zvláštní, nepřirozená kombinace, která by měla být spíše ošklivá.
Rhage: Já se ti nelíbím!  (Usmívá se a oči mu září.) Tomu nemůžu uvěřit. Nemůžu uvěřit, že se ti od začátku nelíbím.
J.R.: Ach- (Co jsem na to kruci měla říct? A jak to věděl?)
R: To je v poho, challa. Chceš něco k jídlu? (Hodil na pánev krajíce chleba.) Můžu vyndat další bochník.
J.R.: Ne, děkuju . Poslyš, o tom, že se mi nelíbíš-
R: Myslela sis, že budu až moc dokonalej, co? Dáváš na první dojem.
J.R.: No, ano. Ale pak chci poznat … tvoji druhou stránku.
R: (Úsměv mu vybledl.) Tu kletbu? Kriste pane, nemyslel jsem si, že o tohle požádáš.
J.R.: Můžeme začít s tímhle? S tou bestií?
R: Dobře. (Ale můžu říct, že nevypadal zrovna šťastně, když ztlumil plamen.)
J.R.: Jaké to je? … Mít uvnitř sebe draka? (Zamračil se ještě víc, tak jsem se rozhodla změnit téma.) No, tak můžeme mluvit třeba o-
R: O čem? Nesnáším mluvit o ničem. A tady není, co k tomu říct. (Zvedl talíř s toustem a přešel ke stolu. Sedl si, bohatě toust polil javorovým sirupem a rozřezal ho vidličkou.) Ta potvora uvnitř mě pořád vře. Každý den dělám, co můžu, aby se nedostala ven. Bojím se, že ublížím svým bratrům. A bolí to jako ďas, ta proměna. O to jde. Tak to bylo posledních devadesát let. Nechceš se posadit?
J.R.: Je nějaký způsob, jak to uklidnit? (Sedla jsem si na židli proti němu. A, páni, měl neuvěřitelné jídelní způsoby. Jedl s takovou delikátností, že to bylo přímo v rozporu se všemi těmi svaly.)
R: Klid do mého života nepatří. Žádným způsobem. Další otázka, okej?
J.R.: Ach, jistě. Hm, co si myslíš o Wrathovi a o Beth?
R: (Teď se rozzářil.) Ten klučina celej září a já jsem za to rád. Do háje, všichni jsme za to rádi. Wrath si zaslouží to nejlepší a ona za to stojí. Krucinál, všichni bratři i já jsme do ní napůl zamilovaní a ne jen proto, že je naše královna. (Odmlčel se.) Ne že se chováme, však víš, nevhodně nebo něco. Wrath je k ní připoután, takže nikdo z nás se k ní tímhle způsobem nepřiblíží.
J.R.: A ze všech bratrů – který je ti nejblíž?
R: V. Určitě V. On je takový … nespoutaný a … Já nevím, prostě si sedíme. Chápe, odkud pocházím. A Butch taky. Ne že je náš bratr. Jo … S Butchem si opravdu sedím. On, já a V pracujeme na zabezpečení sídla, než se do něj nastěhujeme. My tři jsme dobrá kombinace.
J.R.: I přesto, že jste se první noc, co jste se poznali, snažili navzájem zabít?
R.: (Pěkně nahlas se rozesmál.) Jo, to byla ale scéna! To se mi na Butchovi líbí. On je absolutně neschopen cítit strach. Tvrdohlavej panák, to je on. (Rhageův tón byl teplý a jemný.)
J.R.: A Butch teď bydlí s Vishousem, je to tak? Jsi překvapený, že takhle blízko vás bydlí člověk?
R: To jo. Ale Butch už není jen člověk, challa. Ten polda je jak parní stroj. Tím myslím, ale no tak, ten chlap mě a Vishouse vyzval před ostatními bratry hned první noc? Mám toho chlapíka rád. Mám ho rád. Jedno ti řeknu: jsem rád, že jsme ho tehdy nezabili. A že on se rozhodl s námi zůstat. Stal se z něj přítel. A někdy si myslím …
J.R.: Co?
R: Tak nějak by mě zajímalo, odkud je. Chápeš? On není jako ostatní lidé, ne muži. Moc rázný, moc agresivní. Nevím. Možná má jen přemíru testosteronu, co já vím …
J.R.: A o tvé pověsti.
R: (Otřel si ústa ubrouskem, který si původně vložil do klína.) O které z nich?
J.R.: Jsi znám jako nejlepší bojovník z Bratrstva. To tě dělá nejlepším bojovníkem tvé rasy, je to tak?
R: S tím se dokážu vyrovnat. (Trochu si v židli poposedl.) Chtěla jsi mluvit o tom druhém.
J.R.: No, nechtěla jsem to vytahovat.
R.: To je v pohodě. No, stejně to vyvrátit nemůžu.
J.R.: Jsi taky známý pro svůj … milostný život.
R.: Ano, to jsem. (Řekl to bez pýchy, žádný macho. Vlastně vypadal tak nějak … rezignovaně)
J.R.: To tě očividně moc netěší.
R.: Být legenda není to jediné, co tě odřízne od ostatních. (Nalil si další sirup, pak pokračoval v jídle.) Zvláště takováhle legenda.
J.R.: Ženy tě milují.
R.: Ženy mě chtějí. To je rozdíl, challa.
J.R.: Věříš na lásku?
R.: Věřím v to, co mezi sebou mají Wrath a Beth. Takhle to stačí?
J.R.: Takhle je to fér.
Ještě chvíli jsme mluvili. Je nadšený z toho, že se Wrath chopil trůnu a líbí se mu bydlet s ostatními bratry. Tráví hodně času v Doupěti s V a Butchem. Vlastně jediná doba, kdy je u sebe, je, když spí. Měla jsem pocit, že není rád sám.
R.: S kým budeš mluvit jako s dalším?
J.R.: Zsadist.
R.: (Napjal se.) Kde?
J.R.: Ach, tady. Tedy, setkám se s ním ve foyer.
R: (Zamračil se.) Zůstaneš s ním v otevřené místnosti. Nepůjdeš s ním do pokojů. Musím jít do tělocvičny, ale zavolám Butchovi a V, aby přišli z Doupěte.
J.R.: No, já si doopravdy nemyslím-
R: Nech mě, abych se o tebe postaral. (Usmál se a já na moment zapomněla absolutně všechno, včetně toho, kde jsem a jakým jazykem mluvím.) Uvidíme se později, challa.
Když odešel, zhluboka jsem se nadechla. Bez něj jsem najednou cítila chlad, jako bych přišla ze slunce do stínu. Teplo, světlo a chvění bylo pryč.

Zdroj: www.jrward.com
Překlad: Axia