Rozhovor s Patricií Briggs

Patricia Briggs byla dne 3. prosince 2009 hostem pořadu Autorská hodinka na téma Městská fantasy. Moderátorem byl opět Matthew Paterson. Přepis rozhovoru:

MP: Mým dalším hostem je Patricia Briggs, která dosáhla na vrchol žebříčku prodejnosti NY Times, autorka série o Mercy Thompsonové a série Alpha a Omega. Moc děkuji, že jste dnes tady, Patty.
PB: Děkuji za pozvání.

MP: Tak, Patty, vaše série o Mercy Thompsonové se nedávno stala velice populární, tak populární, že jsem zaslechl, že váš nakladatel vydá první knihu v sérii znovu?
PB: To jsem taky slyšela. Znovu vydají v pevné vazbě Moon Called (Měsíční píseň; Fantom Print, 2009; pozn.překl.).
MP: V pevné vazbě. To musí být dobrý pocit. Tím myslím, to se nestává příliš často, že ne?
PB: Ne. Je to fajn.
MP: Takže původně to vyšlo brožované. Co je přimělo k rozhodnutí, že si řekli: „Hej, udělejme to teď v pevných deskách?“
PB: No, myslím si, že je o to žádala spousta lidí. Existuje hodně lidí, kteří mají rádi knihy v sérii na poličce vedle sebe a chtějí, aby vypadaly stejně. Takže když vyšlo Bone Crossed v pevné vazbě, spousta lidí fňukala, že buď budou muset čekat, až vyjde kniha v brožované vazbě, nebo jim série nebude ladit. Myslím si, že to bylo hlavním důvodem.

MP: Dobrá. Shrňte nám trochu sérii o Mercy Thompsonové. Je to velice zajímavá věc s vlkodlaky a dalšími nadpřirozenými nestvůrami. Řekněte nám o tom něco.
PB: Středem všeho je samotná Mercy, která je měňavec. Když jsem byla původně požádána, abych napsala tuhle – no, to není paranormal romance, je to městská fantasy, což je maličko jiné. Když mě o to požádali, chtěli něco s vlkodlaky a upíry a s osobou s komplikovaným milostným životem, která sama není nutně vlkodlak ani upír, ale je součástí nadpřirozeného světa. A já ráda píšu o podceňovaných hrdinech a mám radši vlkodlaky než upíry, ačkoli upíři jsou taky cool.
MP: Jasně.
PB: Tak jsem si řekla „Dobrá, chci někoho, kdo má blíž k světu vlkodlaků a není tak silný.“ Víte, jsem ze severozápadu, tak mě napadl kojot. A když už jsem se jednou tak rozhodla, tak mě napadaly další věci. Potřebovala jsem reálné zaměstnání, do kterého ji ponořím, protože městská fantasy funguje líp, když to vypadá jako reálný svět s něčím navíc.
MP: Jo.
PB: Chápete, musí to být někde ukotveno, a já se podívala dozadu na zahradu, kde měl manžel dva staré německé Opely GT, které zrovna opravoval. Pomyslela jsem si „Mohla bych psát o opravářce aut.“ Já nejsem automechanik, ale občas jsem pomáhala s nástroji.
MP: Jasně.
PB: Takže jsem z ní udělala opravářku aut. A ne jen tak ledajakou, ale se specializací na VW, protože ty jsem znala. Měli jsme VW dlouhé roky, takže znám všechny malé drobnosti a srandičky, které se s nimi dějí, tak jsem myslela, že by to mohlo fungovat.
Takže Mercy je opravářka aut pracující v Tri-city a je zároveň měňavec-kojot. A má pouta k… na začátku série jsou ta pouta přetržená, ale má pouta k vlkodlačí komunitě a mechanik, který ji zaučoval jako opravářku, je fae. Takže má pouto i k fae komunitě. V mém světě v Tri-cities představují upíři něco jako mafii, takže jako člen supernaturální komunity jim musíte platit za ochranu, aby vás nechali na pokoji. Mercy místním upírům místo placení opravuje auta, což ji připoutá i k upírům. Takže je chudinka, není slaboch, ale nemá skoro žádnou moc. Její jediná schopnost je proměna v dvacetikilového kojota.

MP: Jo, míval jsem kojoty za domem, žiju v Arizoně, takže…
PB: Jo, chápete…
MP: …jo, přesně vím, o čem mluvíte.
PB: Jsou cool, docela rychlí, ale nejsou moc velcí.
MP: Přesně tak.
PB: Tajemství jejího přežití spočívá v tom, že jako kojot dobře splývá s prostředím. Umí se dobře přizpůsobit svému okolí. A udělá, cokoli je nutné, aby přežila. Kojoti jsou velmi obdivuhodná stvoření. Když musí, tak se drží ve smečce, třeba když shánějí potravu, ale jsou schopni lovit i samostatně.
MP: No, můžu říct, že v mém sousedství nejsou žádné toulavé kočky. (směje se)
PB: Opravdu, jsou schopní. Ačkoli, u nás je spousta kojotů a já mám venkovní kočku. No, ona není venkovní, my ji nenutíme zůstávat venku, ale ona to má radši. A jeden na jednoho, vsadila bych si na kočku. Ona je docela impozantní. (směje se)

MP: Dobrá, dobrá. To je velice zajímavé. V tomhle světě jsou nadpřirozená stvoření součástí společnosti? Není to skryté tajemství, o kterém nikdo neví?
PB: No, někteří jsou. Oni se ukázali veřejnosti jen z té dobré stránky. Takže se ví o fae asi 25-35 let před začátkem této série. Fae se odhalili před lidmi. Oni vlastně museli, protože moderní soudní lékařství se dostalo do bodu, kdy už se nemohli dále skrývat.
MP: Jasně.
PB: Takže se ukázali v tom nejlepším světle. Lidé tak vědí o milých fae a bezmocných fae, kterých se vůbec nemusí bát. Nevědí vůbec nic o upírech, všichni o upírech mlčí, protože kdyby lidi zjistili, že se něco takového potlouká okolo, mohli by se začít bát i zbytku nadpřirozené komunity. (směje se)
MP: No jasně.
PB: Po první knize Moon Called se z podobných důvodů odhalí lidem i vlkodlaci. Vlkodlakům v Severní Americe vládne Marok, jehož jméno pochází z Artušovské legendy. Je si vědom toho, že zlí lidé vědí o vlkodlacích a používají to jako prostředek k vydírání, aby je dostali do vojenských speciálních operací. Takže si uvědomuje, že nejbezpečnější věc je odhalit se, aby je nebylo čím vydírat.

MP: Vaše knihy jsou docela samostatné. Dají se číst samostatně, že? Tím myslím, že tam nezůstávají obrovské otevřené konce jako „Ach, musím číst dál, jinak umřu.“
PB: Ano, snažím se o to. Někdy to však funguje opačně, myslím, že u Bone Crossed je nutné si přečíst nejprve Iron Kissed, abyste pochopili dobře Bone Crossed, protože se v něm řeší i pozůstatky z Iron Kissed. Ostatní jsou docela samostatné. A na konci Iron Kissed necítíte nutkání číst další knihu.
MP: Jasně. Samozřejmě, že chcete číst další knihu, ale…
PB: Správně, kdybych dokázala psát jednu knihu měsíčně, tak by mi nevadily otevřené konce, ale jelikož to nedokážu, tak bych to fanouškům neudělala. Myslím, že je to opravdu hnusné, dát fanouškům jen kousek příběhu a říct „Hej, musíte čekat celý rok!“ (směje se). Nemám ráda, když mi to spisovatelé dělají. Takže to taky nedělám.

MP: (směje se) Já jsem to fanouškům udělal, a můj vydavatel tak nějak zbankrotoval a no… Takže pořád dostávám e-maily od knihovníků jako „Všechny děti se pořád ptají, kdy vyjde tvoje další kniha.“ No a já odpovídám něco jako „Poohlížím se po novém vydavateli!“
PB: Ano! To je pravda. Mám docela dlouhou kariéru, píšu přes 15 let a prvních 10 let to bylo „Ježíši, snad se prodá dost té poslední knihy, abych měla šanci vydat další“. (směje se)
MP: Jo.
PB: Možná to taky ovlivnilo mé myšlení, protože pořád píšu jakoby „Kdyby tahle kniha byla poslední, tak nemůžu nechat lidi nešťastné.“ A tak to nechci udělat.

MP: Jo. Takže Silver Borne je další kniha, správně? Ta vyjde na jaře. (březen 2010, pozn.překl.)
PB: Správně.
MP: Řekněte nám něco o Silver Borne. Co od toho můžeme čekat?
PB: Silver Borne je zaměřeno na Samuela, což je bývalý přítel Mercy, který s ní bydlí a má nějaké problémy, a je to s ním v průběhu série stále horší a horší. V téhle knize jsem ho vytáhla do popředí a hrozně potrápila, protože jedině tak jdou řešit problémy, a uvidíte, co se stane. Takže říkám lidem, že tohle je Samuelova kniha. Ale jsou tam i jiné problémy.
MP: Jasně.
PB: Mercy si vypůjčila knihu od přítele z Iron Kissed a chce ji vrátit, což jí způsobí víc problémů, než by čekala. Takže tenhle díl je více o fae a vlkodlacích než ten předchozí, který je spíš zaměřen na upíry.

MP: Vaše série Alpha a Omega je něco jako spin-off, správně? Úlomek ze série Mercy Thompsonová.
PB: Ano, je to zaměřeno na Samuelova bratra Charlese, který je také Marokův syn. Je to také o jeho ženě a jejich trápeních a strastech, je to jiné v několika věcech. Mercy píšu v první osobě, jako by ty knihy psala sama Mercy, ale Alpha a Omega je psána ve třetí osobě, což mi dává více prostoru. Můžu nahlížet do více hlav. Můžu lépe vysvětlit, proč se postavy chovají tak, jak se chovají. Takže pocit z každé série je trochu jiný, což se mi líbí.  Jeden z problému psaní dvou sérií je ten, že všechny postavy vychází z vás. A tak do určité míry z nich máte stejný pocit. A nechci, aby lidé říkali, že jsou to jen stejné postavy pod jinými jmény. Tím, že to píšu ve třetí osobě, si jsem jistá, že se to nestane.
MP: Jo. Je to jiný pocit psát v první nebo ve třetí osobě.
PB: To jo.

MP: Chtěl jsem říct, že píšete už dlouho a jako spousta autorů jste zpočátku musela bojovat, ale teď jste opravdu úspěšná, takže dostáváte šanci, kterou hodně autorů nedostane, a to přepracovat svou první knihu, aby mohla být znovu vydána. Aspoň tak jsem to slyšel. Je to pravda?
PB: Ano, je to pravda. Měla jsem smlouvu s Ace na přepsání Masques už asi pět let. Vyjednávali jsme o tom těsně předtím, než mě požádali o napsání série o Mercy, a pak měli větší zájem na dopsání Mercy. Ale mluvili jsme o tom, a já můžu přepsat Masques a jeho nevydaný druhý díl Wolfsbane, tyhle dvě udělám asi za dva měsíce, což je podle plánu. Takže na tom teď pracuju. Víte, mám průměrně čtyři e-maily týdně od lidí, co se mě ptají na Masques.
MP: Na Masques?
PB: Protože to nemůžou nikde najít.

MP: Spousta autorů nedostane šanci se vrátit a přepracovat jednu ze svých prvních knih. Protože první romány, víte, stále se učíte, jak psát román, je to prostě první kniha.
PB: No jasně (směje se)
MP: Ale základní práci máte udělanou, takže děláte nějaké velké změny, měníte postavy či kapitoly, nebo…?
PB: Snažím se vyprávět stejný příběh, ale udělat to lépe. Procházím knihou a můžu vám říct, že tam jsou dialogy, které tam nepatří, scény, které nemají význam. Začnu dělat jednu věc a skončím u jiné. Jsou tam věci, které potřebují být doplněny. A na začátek Masques vložím kratší povídku.
MP: Aha.
PB: Chci čtenářům sdělit, jak se hlavní hrdinové poznali. První romány jsou zvláštní věc, protože pro mnoho spisovatelů jsou to postavy, které znají už dlouhý čas. V mém případě jsem si příběh těch postav z Masques  vymyslela možná 15 let předtím, než jsem knihu napsala. Jsou povedené. Ale když se vracím zpět a čtu tu knihu, tak se děsím. (směje se)
Je fyzicky bolestivé to dělat. Takže je to opravdu úžasné, dostat šanci to přepracovat. A těším se na to.

MP: Já jsem měl se svou první knihou štěstí. Podobně jako vaši první knihu je dnes obtížné ji sehnat, ale měl jsem štěstí, že si ji vybrali audible.com, takže audio book a e-book stále existuje a je k dostání, ale fyzickou knihu je obtížné najít. Takže je to úžasná věc, že jste dostala takovou šanci.
PB: Ano, je to úžasné.
MP: Spousta autorů by zabíjelo za možnost se vrátit a něco napravit.
No, je to vzrušující. Povídal jsem si s Patricií Briggs, autorkou bestsellerů o Mercy Thompsonové a série Alpha a Omega. V roce 2010 se snad dočkáme i Masques a Wolfsbane. Díky moc, že jste tu dnes byla, Patty.
PB: Děkuji, že jsem tu mohla být.

Zdroj: theauthorhour.com
Překlad: Renča