Upíří sestry: Kapitola 6. – Bezesná noc

Próza / 16.7.2010 /

V pořadí již šestá kapitola povídky o upířích sestrách.

Hardy se vzbudil.Ležel na gauči v obývacím pokoji.Něco ho vzbudilo, nebyl tam sám.Rozhlédl se po místnosti, někdo stál v kuchyni. Okamžitě si sednul.

„Klid, to jsem já..“ ozvalo se ze tmy.

„Tohle mi nedělejte.“oddechl si.

„Co se děje?“ zeptal se ospale.

„Nemůžu usnout…..“ na měsíční světlo, které svítilo z balkonu vyšla Elena.

„A Kate spí?“ zeptal se.

„Asi ano.“povzdychla si a a zadívala se z okna do tmy.

„Takže to znamená, že vy asi většinu nocí skutečně probdíte.“

„No to je skvělý, jak potom budu vypadat přes den?“

„To se nějak zařídí, uvidíte.“

„Co se to s náma stalo?Upíři, kdyby mi tohle někdo řekl před dvěmi dny, vysmála bych se mu.“

„Spousta lidí na upíry věří, ale-“ Elena na něj hodila prosebný pohled.

„Dobře, jsem zticha.“řekl.

„Co se bude dít dál?To vám budeme pomáhat chytat upíry…jen tak?Na to musí být nějaká metoda ne?“ opřela se o gauč.

„Všechno vás naučím.“ujistil ji a opřel se vedle.

„Proč jste si vybral zrovna nás?Musel jste potkat přece spoustu „lidí“, kteří by vám pomohli.“ ptala se dál.

„Něčím jste mě zaujaly, možná tím,že jste se držely a nezemřely jste, sám nevím…“povzdychl si.

„Jak takhle můžete žít?“zeptala se z nenadání.

„Jak?“ divil se.

„Po nocích honit upíry, přes den čistit zbraně, pořád sám, bez práce?“

„Tohle je moje práce!“ odsekl podrážděně z ničeho nic.

„Pardon, jestli jsem vás nějak urazila.“omluvila se Elena.

„Ale ne, já se omlouvám, nerad se na tohle téma bavím.“

„Dobře, nechme tohle téma.Co myslíte, za jak dlouho začneme „mít chutě“?“

„Myslím, že přes den to ještě vydržíte, ale zítra v noci… nevím, nevím,to už bude asi nejvyšší čas.“ podíval se na ní významě.

„Co se té noci bude dít?“

„Nalákáme někam do kouta vaše oběti a pak….myslím, že si s nimi poradíte.“

Elena si stoupla a opřela se čelem o okno:

„Proč je pořád slyším?“ zašeptala.

„Koho?“nechápal Hardy.

„Ty hlasy v mé hlavě, pořád mi našeptávají, abych někoho……..“

„Hlavně je nesmíte poslechnout.“varoval jí.

„Dobře…“řekla a zívla.

„Vidíte, už se vám chce spát, “ ukázal na ní “ to bude asi tou konverzací se mnou.“ ušklíbl se a ona se zasmála.

„Ne, to ne..nejspíš jsem potřebovala odpovědi.Zkusím jít spát, díky za vyjasnění.Dobrou.“řekla o něco nadšeněji a odešla do svého pokoje za kuchyní. Následujícího dne je vzal Hardy opět do továrny.

Jeden komentář

  • Cukýna 17.7.2010na0.00

    Těším se na pokračování. Tohle byla spíš taková ochutnávka. Jen co se začtu, už je konec. Ach ty krátký povídky…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Copy Protected by Chetan's WP-Copyprotect.

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

Cookie je krátký textový soubor, který navštívená webová stránka odešle do prohlížeče a následně uloží na váš disk. Ukládají se různé informace a nastavení, určená k lepšímu načítání webu, započítání do číselníků počítadla návštěvnosti, nebo v případě stránek s reklamním obsahem, vyhledá podle jiných již uložených cookies, reklamu přímo pro vás. Jak jste někde hledali novou pračku, vyskočí na vás pračky na každém webu, který si reklamou přivydělává.
Více informací naleznete na odborných stránkách, u tetičky WIKI, nebo strýčka Googla.

S pozdravem
Děti noci

PS: U nás pračky ani jiná zařízení nenaleznete :)

Zavřít