Anita Blake – Obchod i potěšení (2. část)

Druhá část povídky od BeElleGee.
Sice nepředpokládám, že k nám na web chodí tak mladí lidé, ale pro pořádek upozorňuji, že povídka není vhodná pro osoby mladší 13 let.

Jean-Claudovi zabralo několik úderů srdce, než se vzpamatoval ze svého překvapení dostatečně na to, aby podlehl její vášni. Shovívavě vzal na vědomí své vzrušení, položil ruce okolo jejího útlého pasu, přitáhl ji k sobě a začal ji líbat. Raina zasténala a svíjela se proti němu a drápala zkosenými nehty po jeho holé hrudi.

Jean-Claude taky zasténal. Sklouzl rty na její bradu a dolů po hrdle, olízl tenkou kůži nad tepnou. Její srdce bušilo a upír mohl cítit vůni její sladké horké krve. Odhalil tesáky a dotkl se jejich konečky jejího krku, ale Raina uchopila jeho bradu a otočila mu hlavu pryč od svého hrdla.

Zakryla jeho ústa rychlým usmiřujícím polibkem. „To není přesně ten hlad, který jsem měla na mysli v tobě dnes večer ukojit,“ zašeptala proti jeho rtům a pak vklínila svůj jazyk do jeho úst a prohloubila polibek.

Po jejím prodlužovaném polibku zalapal upír po dechu. Sklonil hlavu a olízl si jazykem své rty. „Odpusť. Občas se nechám trochu unést,“ omluvil se.

Lupa dlouze a hluboce vydechla. „Nechej toho. Byl bys perfektní, Jean-Claude. Perfektní.“

„Perfektní na co, má osamělá vlčice?“ zašeptal Jean-Claude a zvedl hlavu.

Raina se lehce zasmála. „Pro můj nový byznys.“ Uchopila jeho hlavu do rukou a znovu ho políbila.

„Zmínila jsi… nabídku?“ zeptal se udýchaně upír, než přitlačil své rty na její v dalším vášnivém polibku. Její polibky byly návykové.

Opravdu chce mluvit o byznysu, když jeho tělesné partie na něj křičí, žadoní, aby podlehl této ženě? Snad když se dostanou rychle přes tu obchodní část večera, budou pak mít volno na mnohem intimnější záležitosti, pomyslel si.

„Ano,“ vydechla Raina o pár okamžiků později a stahovala Jean-Claudovi košili z ramen. Lupa se naklonila a okusovala jeho pokožku, když mu její ruka vklouzla mezi nohy. Pevně ho uchopila a otírala se o něj dlaní.

Jean-Claude zabořil ruce do jejích dlouhých vlasů, opřel hlavu o dveře a zavřel oči. Upadl do smyslového omámení, vděčně vzdychal a masíroval její skalp konečky prstů.

Raina putovala rty po jeho hrudi, sklonila se, aby olízla odhalenou bradavku konečkem jazyka, pak ji přikryla ústy a ohnivě sála.

Pak Jean-Claude ucítil její zuby na své kůži. Než si uvědomil, co dělá, tvrdě ho kousla. Nebyl připravený na ostrou, náhlou bolest a jeho reakce tak byla výbušná.

Upír ucukl. Uchopil hrst jejích vlasů a zatáhl. Přinutil ji, aby na něj pohlédla.

„Pokus se na mně nevečeřet a já slibuji, že nebudu večeřet na tobě,“ zamumlal udýchaně s malým varováním ve hlase.

Raina se chlípně usmála. „Jen menší příprava, lásko, abych tě dostala do nálady,“ napůl zavrčela a znovu sklonila hlavu k jeho hrudi. Lehce se napjal při dotyku jejích rtů na své kůži, ale Raina lehce hladila vnitřní stranu jeho stehen, až se znovu uvolnil. Pak objela jazykem jeho jizvu a políbila ho uprostřed hrudníku.

Upír se hluboce nadechl, když se mu její ruka znovu usídlila mezi nohama. Soustředil se na horkost její tlačící dlaně, když pokračovala v laskání. „Takže… co pro tebe mohu udělat, ma cherie?“ zeptal se bezbarvě, uklidněn do malátného omámení její smyslnou péčí.

„Och, co bys pro mne neudělal, Jean-Claude?“ odpověděla konečně a napřímila se. „Posadíme se, ano?“ Obtočila paži kolem upírova krku a táhla ho ode dveří k velké bílé pohovce uprostřed místnosti.

Mírně ohromen náhlým obchodním chováním vlkodlačice šel Jean-Claude za ní, podezíravý, vzrušený a zvědavý zároveň.

Raina ho stáhla na pohovku vedle sebe a mazaně se usmála. „Gabriel a já jsme nedávno začali naše malé podnikání,“ řekla upírovi, naklonila se a škádlivě mu přejela svými rty přes jeho. „Je tu pro to velký trh. Věříme, že budeme ziskoví do měsíce od spuštění.“

Teď když Raina konečně začala mluvit o obchodu, zjistil Jean-Claude, že ještě není schopen přehodit výhybku. Stále pod vlivem toho, co mu prováděla u dveří, uchopil její hlavu do rukou a přitáhl si ji pro další hluboký polibek.

Byla tak krásná, sexy a tak zralá pro utržení. Obchod byl to poslední, co chtěl právě teď projednávat. Naklonil se nad ni a táhl ruku nahoru po jejím stehně pod krátkou koženou sukni, kterou měla na sobě. Okamžitě mu bylo jasné, že pod ní nic nemá. Přešlo několik minut, než se vytrhl ze svého rozrušení a odpověděl na Rainino prohlášení.

„Ach. Blahopřeji k vašemu úsilí,“ zamumlal a pobízel ji, aby si lehla do polštářů zatímco si rozepínal knoflík na svých džínách.

„Ano, jsem vzrušená,“ odpověděla Raina nadšeně.

Jean-Claude se usmál nad tím dvojsmyslem. „To jsem i já,“ zašeptal uličnicky. Asi potřebuje finanční pomoc, pomyslel si. Přišla pravděpodobně vyjednávat o částce. Těžce si povzdechl.

Jestli měli mluvit obchodně, musí přestat s tím, co dělá, a začít jasně uvažovat. Říše byly ztraceny při výbuších vášně. Musí být opatrný. Divil se, proč se s ní tak trápí, ale to ho nezastavilo při rozepínání její halenky. Ani pod ní nic nenosila.

Dívaje se na ni s doutnajícím výrazem, putoval rukama přes její ramena a poprsí, až jí naskakovala husí kůže z chladu jeho prstů. Lehce se dotkl jejích bradavek, hladil je konečky prstů až ztuhly v jeho dlaních.

„Jsi překrásná,“ vzdychl a naklonil se, aby ji políbil.

Vlkodlačice rychle změnila pozici pod Jean-Claudem, úplně se roztáhla a obtočila nohy okolo upírových boků.

„Tak mě ošoustej,“ zavrčela, oči potemnělé žádostí. Natáhla se a zarazila mu nehty do stran, aby si ho přitáhla blíž. Líbala ho agresivně s takovou silou, že mu natrhla horní ret.

Upír odpověděl podobně trestajícím polibkem, kousl ji do jazyku svými tesáky a svíral ho neúprosně zuby, až konečně zakřičela a pustila ho. Z koutku úst jí tekla krev a Raina polkla a zašklebila se. Jean-Claude se dotkl rukou poraněného rtu a zamračil se. Dívali se tázavě jeden na druhého a nepravidelně dýchali.

„Musíme si hrát tak drsně?“ napomenul Jean-Claude lupu, odvraceje se od ní tak daleko, jak to šlo. Pohlédl na zranění na svých bocích a cítil, jak se z nich řine krev.

„Já to ale mám ráda drsně. Není to, jako bychom mohli jeden druhého zranit,“ odpověděla Raina tiše. Vztáhla ruku a pohladila ho po tváři.

Jean-Claude si povzdychl. „Nevadí mi trochu bolesti, má vlčice,“ přiznal. „Ale dnes večer na to jednoduše nemám náladu.“ Nechtěl ji zranit, ale ani se nechtěl nechat zranit, ale bylo zřejmé, že si vybral špatnou milenku na výměnu něžností. Uchopil její ruku do své a lehce ji políbil. „Je tolik moc potěšení v pohlazení lehkém jako peříčko nebo v dýchnutí polibku nebo v rytmu tak loudavém a smyslném, že se dotkne každého vlákna v tvém těle.“ Naklonil se nad ni a přejel rty po jejích. „Nech mne, ať ti to ukážu.“

Raina jen vzdechla a našpulila rty. „Och, ovšem. Slibuji, že se odteď polepším. Zapomínám, že jsi teď na tyhle nesmělé, upjaté, panenské typy.“ Zašklebila se zlomyslně. „…Jmenuje se Blakeová a má slabost pro zlomení upírského srdce velkým dřevěným kolíkem.“

Jean-Claude odhalil tesáky na vlkodlačici pod ním. „Vynechejme z toho Anitu, pokud nechceš, abych tě opravdu potrestal.“

Raina se zasmála a vklouzla rukama okolo Jean-Claudeova pasu, aby si ho přitáhla blíž. „Teď to je lákavé,“ zabručela svádivě. „Velmi, velmi lákavé. Ale podívám se nejprve na ukázku tvé odbornosti. Buď ke mně laskavý, jestli je to to, co chceš. Bože, jsi na to perfektní.“

Jean-Claude na ni obezřetně pohlédl. „Pořád to říkáš. Perfektní na co?“ Uvelebil se nad vlkodlačicí, zvedl tělo na loktech vedle jejích ramen a uvolnil si ruce, aby jí mohl odhrnout vlasy z obličeje. Políbil ji na tvář a oči, prsty přejel po obočí.

„Naše filmy,“ odpověděla Raina a vklouzla rukama pod jeho košili, aby pohladila jeho zranění.

„Filmy?“ Jeho ruce se zastavily, když jeho mysl trávila tenhle kousek informace.

„Ano,“ přiznala posunujíc ruku mezi jejich těla. Její prsty usilovně pracovaly na zbývajících knoflících jeho kalhot. „Gabriel a já budeme natáčet pornofilmy.“

Jean-Claude se začal smát, než mohla pokračovat. Zaklonil se a studoval její výraz.

„Pornografie. Proč mne to nepřekvapuje?“ škádlil ji, ale pak mu to došlo. Raina ho chtěla do svých filmů. Ve zvráceném smyslu to bylo lichotivé, ale nic, absolutně nic ho nemůže přimět, aby se zapletl do sexuálních poměrů pro potěšení druhých.

Poslední zbytky libida Pána upírů úplně vyprchaly s tou myšlenkou, ale to mu vyhovovalo. Okamžitě si uvědomil, že měl lupy pro dnešní večer tak akorát dost. Jean-Claude byl zvědav, co v ní odmítnutí v téhle chvíli vyvolá za reakci. Lupa byla silná… a šílená, když se rozzlobila. Nemůže si dovolit ji přímo urazit.

Pokračování příště…

Autor: BeElleGee
Překlad: Renča