Jim Butcher – Bláznivý úplněk

„Někdy se nenávidím za to, že mám svědomí a pitomě absolutní smysl pro čest.“

Jak už název napovídá, druhá kniha o čaroději Harrym Dresdenovi čtenáře zavádí mezi vlkodlaky. Co jsou tihle vlkodlaci zač? A jsou oni ty nejhorší bestie?

Harry je sice jediný čaroděj v chicagském telefonním seznamu, ale kšefty mu moc nejdou. V posledních letech pochází většina jeho peněz z funkce konzultanta Oddělení zvláštního vyšetřování, ale po minulém případu černokněžníka spolupráce slábla, a s ní i Harryho příjmy.

Karrin Murphyová se jako policistka často setkává s případy, které nedávají smysl a nad kterými zůstává laboratorním technikům rozum stát. Její dotaz: „Harry, existuje něco takového jako vlkodlaci?“ však značí, že případ Vlčího muže je i pro ni novinkou. Přes deset vražd při minulém úplňku a měsíc se už zase začíná kulatit. Navíc to vypadá, že někteří mrtví byli napojeni na kápa mafie Marconeho. Jestli tenhle případ Murphyová nevyřeší, přijde nejspíš o práci, její nadřízení na ni totiž mají spadeno. Když se objeví další oběť, obrací se proto Murphyová o pomoc na Harryho. A Harry se kvůli „svědomí a pitomě absolutnímu smyslu pro čest“, ale i pro ty prázdné kapsy rozhodne nenechat Murphyovou na holičkách.

Od svého uvězněného a světem protřelého ducha Boba se Harry dozvídá, že existují čtyři typy vlkodlaků, a nebyl by to náš věčný lůzr Harry, aby mu přes cestu nepřeběhly všechny tyhle čtyři. Když už má pršet, tak ať rovnou padají trakaře.

Pár knih o vlkodlacích mám za sebou, ale ještě jsem se nesetkala s tím, aby v jednom příběhu bylo několik druhů vlkodlaků a přitom ti literárně nejběžnější (tedy pokousaní) tam chyběli. Typ loup-garou je známý díky bestii z Gévaudanu, ale u těch dvou "magických" asi sází Butcher na originalitu.

Bláznivý úplněk je sice druhou knihou série, ale má svou vlastní ukončenou zápletku, první díl není k jeho pochopení potřeba. Jsme znovu v současném Chicagu, kde se občas potulují stvoření z kouzelného Neverneveru, ale lidé o nich nemají tušení. A když sem tam na nějaké narazí, tak se snaží je nevidět. Ani Harrymu mnozí nevěří, že je skutečný čaroděj.

Harry je sympatický hlavní hrdina, kterému fandíte zřejmě právě proto, že je nedokonalý, chybuje, plány mu nevychází, a přesto se z problémů nakonec dostane a nemá odřené jen uši. Jeho spolupráce s Murphyovou je zvláštní. Ona se na něj obrací, i když mu téměř nevěří. On jí nesděluje skoro nic k probíhajícímu vyšetřování, protože se ji snaží chránit před vším "nebezpečným a nadpřirozeným", a pak se diví, že ona k němu nemá důvěru. Novinářka Susan se jako Harryho příležitostná milenka příběhem jenom mihne, daleko zajímavější a tajemnější postavou je vlkodlačice Tera, která se snaží zachránit svého prokletého milence.

Na začátku máme zdánlivě nesourodé kostky skládačky, které však do sebe začnou postupně zapadat. Autorovi zřejmě připadala první půle moc zamotaná a nabitá událostmi, tak provedl shrnutí a utřídění myšlenek prostřednictvím Harryho rozhovoru se svým vlastním já. Ať už ten souhrn čtenář potřebuje či ne, je tato vsuvka docela vtipná. A jak se příběh blíží do závěrečného finále, pro čtenáře asi není překvapením, že největší bestie v příběhu jsou lidé.

Pokud má čtenář rád detektivky s velkou porcí magie a vtipným hrdinou – smolařem, který hází suché hlášky, i když mu teče do bot, pak je tu Bláznivý úplněk právě pro něj.

Originální název: Fool Moon
Nakladatelství: Triton
Překlad: Pavel Toman
Počet stran: 424
Vazba: brožovaná

Ukázka