Kristin & P.C. Castová – Označená

První díl série Škola noci čtenáře zavádí do světa, kde upíři jsou běžnou, ale stále tajemnou součástí společnosti a většina z nich nachází uplatnění v umělecké sféře. To je však v knize zmíněno jen okrajově, stejně jako informace o církvi, která se proti upírům staví.

Příběh se totiž především točí kolem šestnáctileté Zoey, která žila docela normální život, tedy pokud pomineme její rozpadající se vztah s přítelem – alkoholikem a totálně nemožnou matku. Alespoň já si těžko dokážu představit, že by matku, když jí dcera nešťastně oznámí, že se z ní stane upír, jako první napadlo, co na to řekne její manžel a sousedi.

Zoey se jako „označená“ upírem musí přestěhovat do speciální školy pro budoucí upíry. Ale ne každému označenému se povede proměnou projít a někteří zemřou. Zoey si nejen musí zvykat na nové spolužáky a převrácený denní (noční) režim, ale i na svou výjimečnost. Je totiž obdařena zvláštními schopnostmi, takže do školy jen tak nezapadne.

Jelikož se jedná o první díl série, zůstává mnoho věcí teprve nakousnuto a nedořešeno. Jaké je spojení mezi Nejvyšší kněžkou a Zoeyinou indiánskou babičkou? Proč Zoey vidí duchy? Je kněžka Neferet tak dobrá, jak se zdá, a spolužačka Afrodita naopak tak špatná? Doufám, že ne, že se tyto postavy ještě nějak vyvinou, jinak by jejich charaktery byly příliš ploché, což platí i pro Zoeyiny nové kamarády.

Život upírů, jejich schopnosti či hierarchie nejsou v knize téměř vůbec vysvětleny, příběh by se tak mohl odehrávat na kterékoli neupírské střední škole a velká změna v ději by to nebyla. Vše se však odehrává v rámci několika dní, a za tu dobu Zoey neměla šanci mnoho o upírech zjistit, a spolu s ní tedy ani čtenář, protože celý příběh je vyprávěn z pohledu Zoey.

Hrdinčina pohotovost, vtip a ironické poznámky jsou důležitým kořením příběhu, stejně jako její vnitřní monology nebo rozhovory s kočkou. Pokud knihu srovnám s obdobnými romány jako Stmívání, Upíří deníky či třeba Vampýrská akademie, tak si myslím, že matka a dcera Castové stvořily sympatickou hrdinku, která se rychle vyrovnává s nevšední situací a nepropadá depresím či sebelítosti jako Bella či Lissa, a není ani přehnaně sebevědomá jako Elena.

Celkově to považuji za slušný rozběh a doufám, že další díly půjdou více do hloubky upířího světa. Četla jsem pouze anglický originál, nemůžu se tedy vyjádřit k českému překladu.