Richelle Mead – Vampýrská akademie
Román Vampýrská akademie je vyprávěním sedmnáctileté dhampýrky Rose, která je vychovávána spolu s ostatními dhampýry, aby se stala strážkyní Morojů, tzv. živých vampýrů. Ale ona touží strážit pouze jedinou vampýrku, Morojskou princeznu Lissu, se kterou je spoutána silným psychickým poutem, kterému ani jedna z nich nerozumí.
Když před dvěma lety Lissa začala mít problém ovládat svůj hněv, Rose zorganizovala jejich společný útěk z Akademie, protože se obávala, aby se z Lissy nestala Strigojka. Strigojové jsou také vampýři, ale na rozdíl od Morojů se jako vampýři nerodí, ale jsou přeměněni, a to buď z člověka, Moroje nebo dhampýra. Živí se morojskou krví a jsou mnohem silnější než Morojové. Strážci ale po dvou letech obě dívky najdou, a tak se ocitají znovu na Akademii.
Rose a Lissa se ve škole necítí dobře, spíš jako vyvrhelky, se kterými se nikdo nekamarádí a nikdo jim nerozumí. Hlavně Lissu to psychicky deptá. Rose je odolnější a snaží se Lisse pomáhat, ale často to je nad její síly. Důvod jejich silného pouta se odhaluje až na konci vyprávění.
Od románu pro mládež, především tu dívčí, bych čekala, že to bude zábavné, vtipné, zamilované a plné skvělých hlášek. Rose a Lissa ale nezažívají nic legračního nebo aspoň trochu veselého. Je to celé velmi ponuré a depresivní. Nedoporučovala bych to proto číst někomu, kdo trpí stejnými pocity osamění a nepochopení.
Hodně zavádějící je anotace na zadním obalu knihy. Až na jeden útok čerstvě přeměněné Strigojky v samém závěru se žádní jiní Strigojové v knize neobjevují. Možná je ta anotace myšlena k celé sérii, ale ději prvního dílu určitě neodpovídá. Hlavním nebezpečím, kterému dívky čelí, je to, že Lissa neumí ovládat své schopnosti a nedokáže se s tím vyrovnat. Používání uzdravovací magie ji vysiluje psychicky i fyzicky, což pak vede k jejímu sebepoškozování. Rose má strach, aby se z toho Lissa nezbláznila jako jejich bývalá učitelka.
Až na závěrečný únos není v příběhu nic akčního. Má to být „upířina“, ale spíš to vypadá jako běžný příběh ze střední školy o snaze zapadnout mezi spolužáky, získaní si jejich respektu a nalezení samy sebe. Největší důraz autorka klade na vztah mezi Rose a Lissou. Rosina oddanost Lisse se zdá až přehnaná, je ochotná obětovat kvůli své kamarádce celý svůj budoucí život a tedy i svou lásku k učiteli Dimitrimu.
Bylo pro mne obtížné se ztotožnit s některou z hlavních hrdinek, na Rose mi vadila její příliš velká oddanost a na Lisse věčné fňukání.
Autorka má docela čtivý způsob psaní, hodně dialogů, žádná složitá souvětí ani dlouhé popisné pasáže. I Rosiny vzpomínky na minulé události se odehrávají jakoby přímo, nejsou jen odvyprávěny.
Na českém vydání je použitá stejná obálka, jakou měl anglický originál, a ta se docela povedla.
Žánrově podobné Upíří deníky mi ale připadají jako atraktivnější čtivo, jsou mnohem akčnější a strašidelnější.
Rozhodně souhlasím s autorkou této recenze. Knihu jsem dočetla před pár týdny a nějak velmi nadšená jsem nebyla, avšak i přesto to bylo příjemné relaxační čtivo:p
Je asi zvláštní napsat, že jsem ráda, že byl někdo stejně zklamán jako já. Našla jsem totiž na tuto knihu na netu i kladné odezvy, a začla být trochu zmatená, že se to někomu mohlo hodně líbit. Ale každý podle svého vkusu :)
Holt po sérii od Laurell..už se najde jen málo knih, které by mne hodně nadchly:)Ale jak říkám, oddechové čtení, rozhodně ne nejlepší upírská kniha, kterou jsem kdy držela, ale taky ne nejhorší.
Jenom chci doplnit… První kniha mě také nijak zvláštně nenatchla, ale další díly jsou naprosto výborné a Upíří deníky jsou podle mého názoru až přesná kopie Ságy stmívání….
Šmarjá zase jedna. Zkontroluj si, Barrunko, rok vydání originálu Twilight a rok vydání Vampire diaries. Možná budeš (ne)příjemně překvapena. Jinak děkuji za recenzi, taky jsem moc potřebovala slyšet/číst, že nejsem jediný vyvrhel dnešní literární doby. Taky mě moc neoslovila. Hlavní hrdinka mě nebavila. Ale příběh je to třeba dobrý; časem, až si zkrátím seznam toho, co potřebuju dočíst, se třeba podívám na druhý díl a dám tomu ještě šanci.
Musím s vámi souhlasit ohledně první knihy. Ta moc záživná nebyla, ale dostala jsem se až do konce celé série Vampýrské akademie a musím říct, že jsem si knihy hodně oblíbila. Dlouho jsem oddalovala jejich přečtení, protože anotace je velmi zavádějící, ale nakonec mám tuhle sérii o hodně radši než například Stmívání a ráda si ji kdykoliv přečtu znova.