Werewolf

Čtvrtá deska XIII. Století z roku 1996 nese název Werewolf a tvoří opak předchozího alba Nosferatu. Názvem i formou. Rockové melodie vystřídají temné a plíživé skladby s vlkodlačími texty…

 

Deska je uvedena krátkým intrem Royale Carpathia, které je následováno největším hitem alba, písní Transylvanian Werewolf. Slova „Slyšte, jak nám děti noci hrají“ následují klávesové melodie a celá téměř devítiminutová skladba se mimojité vyznačuje i přitažlivým textem. Videoklip k této písni, který je docela povedený, můžete najít zde.

Nejdelší, skoro desetiminutová skladba Bratrstvo vlkodlaka je jakousi méně melodickou variací na předchozí píseň. Česko latinská skladba Vampire Woodoo je asi nejtemnějším songem alba.

Podmanivé klávesy a Petrův úžasný hlas vystřídá pesimistická skladba se ženským zpěvem s názvem Julie umírá každou noc. Psycho je první rocková píseň na albu, která se sem podlé mého moc nehodí, ale přesto nic nekazí. Za ní následující Třinácté znamení se opět nese v rockovém duchu je perlička gothického rocku a kytarový ryf skladby je poměrně zvučný a melodický. Stigmata Vampire uzavírá celé album v opět temném stylu s nezaměnitelným hlasem zpěváka Petra Štěpána.

Každá skladba na albu je unikát a každá má čím zaujmout, Werewolf je povedená deska kde si najde své příznivce stejně tak jako odpůrce. Já osobně ale hodnotím toto album jako velice povedené.