Gotika – texty písní

Publikováno: Autor:

Kompletní texty k písním alba Gotika od XIII. století. Každý jsem podle poslechu opravovala, takže by měly být přesné. Jestli někdo najde chybku, ať prosím napíše do komentářů.

1. Gotika
 
Jednou přijde tma a vrátí se zvony,
co zazní nad krajem v chechotu vran.
Doba temných úsvitů, čas který nebyl.
Doba temných úsvitů, čas který nebyl
naplní kalichy jedu a kouzel.
 
Modlitbou temnot, dušemi mrtvých.
Modlitbou temnoty, dušemi mrtvých,
co stékají v propastích odpadu snů.
Démoni bez křídel Kainových časů
Démoni bez křídel jak noc černých vran.

Démoni bez křídel Kainových časů,

padající hvězdy, co září jak den.
Čas oblouků temných jak zlomené touhy.
Čas oblouků temných jak zlomené touhy.
Hrobky a oltáře, obchod s dušemi,
perutě křídel Véniů padlých.
Hrobky a oltáře, obchod s dušemi,
perutě křídel Véniů padlých.
S pohledem chladným jak mramoru lesk.
S pohledem chladným jak mramoru lesk.

Uvnitř srdce slyším její volání,
gotika vrací se, přichází noc.
Kletba nad světem jak smutek pohřební,
přijde konec času a zanikne světlo.
Tma, která vše kolem pohltí.
A šanci nedává nikomu na spasení.
A šanci nedává nikomu na spasení.

Gotika vrátí se jak noc černých vran.
Démoni bez křídel, čas který nebyl.
Gotika vrátí se jak noc černých vran.

Démoni bez křídel,
seslaní z Kainových časů.
Gotika vrátí se jak noc černých vran.
Démoni bez křídel,
čas který dosud nikdy nebyl.
 
Gotika! (10x)
 
2. Macbeth
 
Někde najdu tvou duši a lákavé touhy,
ve světle úplňku rozkoš mi dávej.
Těla jsou zámek a bludiště nástrah,
zboříme hradby zvrácených her.

Mystika rukou a tance těla,
nasyťme kůži dotykem svým.
V opeře noci najdu tě, Macbeth,
v hladovém pohledu nesmrtelných.

Má lady Macbeth, královno noci,
přišla´s mě zničit či nabídnout spasení?
Vzpomeň na víno, co ústy ti dávám,
vždyť víš, že mrtví se někdy vracejí.

Ruce se mění, jsou něžné i škrábou,
tvůj polibek kouše i hladí jak vítr.
Na smrt a na život najdem se v opeře,
spadnem za oponu milostných her.

[: Ref 2x :]
Najdi mě, Macbeth, zničíš mě, Macbeth,
spoutáš mě provazy na loži lásky.
Najdi mě, Macbeth, zničíš mě, Macbeth,
v krvavém obětí toužících těl.

Zajatci opery, otroci touhy,
zrozeni k zápasu pokořit čas.
Volá tě k návratu jeviště prokletí,
ve smutku samoty slyšíme hlas.

V jediném pohledu poznáme sebe,
měníme tváře z minulých staletí.
Na smrt a na život věčné je spojení,
opera Macbeth, to dávné znamení.

[: Ref 4x :]
Najdi mě, Macbeth, zničíš mě, Macbeth,
spoutáš mě provazy na loži lásky.
Najdi mě, Macbeth, zničíš mě, Macbeth,
v krvavém obětí toužících těl.
 
[: Ref 1x :]
Najdu tě, Macbeth, zničím tě, Macbeth,
spoutám tě provazy na loži lásky.
Najdu tě, Macbeth, zničím tě, Macbeth,
v krvavém obětí toužících těl.
 
[: Ref 2x :]
Najdu tě, Macbeth, zničím tě, Macbeth,
najdi mě, Macbeth, zničíš mě, Macbeth.

 

3. Svatí na nebi
 
Když noc je králem
a stíny zvětší rozměr svůj
a svatí na nebi jdou spát.
Tvá tichá radost je v slzách noci zazděná
a svatí na nebi jdou spát.
Svatí na nebi, moji svatí na nebi,
svatí na nebi jdou spát.

Modlitba díků za další promarněný den,
za kroky ve tmě zbloudilé.
V zajetí smutku vzpomínky do stěn naráží,
jsou jako sluncem opilé.

Má noc je přítel, pohladí poraněné sny
a svatí na nebi jdou spát.
Znavený spánkem,
jsem oběť v pavučinách snů,
když svatí na nebi jdou spát.
Svatí na nebi, moji svatí na nebi,
svatí na nebi jdou spát.
Svatí na nebi, moji svatí na nebi,
svatí na nebi jdou spát.

Byla jsi přelud,

vzal mi tě den a slunce jas,
touhy, co znamenají svět.
Tvůj obrys ve tmě,
jsi jako vzor na záclonách.
Volám tě za soumraku zpět.
Vrať se mi zpátky,
vrať se mi, anděli, jsem tvůj.
a čekám ne tvou náruč dál.
Znavená spánkem na ramenou mi usínáš
a svatí na nebi jdou spát.
Svatí na nebi, moji svatí na nebi,
svatí na nebi jdou spát.
Svatí na nebi, moji svatí na nebi,
svatí na nebi jdou spát.
 
 
4. Mystery Ana
 
Mystery Ana ztratí hrob,
s ú;plňkem přijde nový Lykantrop
a narodí se vampyréza,
znamení pekel na kůži sis psal.
A tvoje přání rovnat se bohům,
v zajetí písně záhrobní,
teď povstanou stíny a vzdají ti chválu,
Capricornus agnus dei.

Pláč tedy prodají píseň mrtvých
a říše temnot se otevřou
a navrátí se vampyréza,
Capricornus agnus Dei.

Mizivé naděje ztrácí se v mlze
a zhasnou pochodně nových sil
a Mystery Ana v zajetí hlasů,
beránek boží, ztracený syn.

Mystery, Mystery Ana.
Mystery, Mystery Ana.

Mystery Ana v zajetí hlasů
a říše temnot se otevřou
a narodí se vampyréza,
znamení pekel na kůži sis psal.

A tvoje přání rovnat se bohům,
v zajetí písně záhrobní,
teď povstanou mrtví a vzdají ti chválu,
beránek boží, ztracený syn.

Mystery, Mystery Ana. (11x)

Mystery, Mystery…
 
 
5. Ten starý dům se rozpadá
 
Ten starý dům se rozpadá
jako život můj, jak hodina má.
Ten starý dům se rozpadá
jako věnec poslední.
Ten starý dům se rozpadá
jako přítel můj, jako láska má.
Ten starý dům se rozpadá
a křídla ptáků zvou do dálek.

Duše touží po duhách,
oběti kroků násobí.
Tělo sténá a sílu nemá
zvednout ruku tvou.

Ten starý dům se rozpadá
jako zvěrokruh, horoskopů pár.
Ten starý dům se rozpadá
jako sochy z kamenů.

Ten starý dům se rozpadá
jako život můj, jako rakev má.
Ten starý dům se rozpadá
jak chorály kostelů.

Duše touží po duhách,
je plná temných stínů.
Tělo sténá a sílu hledá
zvednout ruku tvou.

Ten starý dům se rozpadá,
najdi cestu mou, vyslov přání má.
Ten starý dům se rozpadá
jako křídla Ikarů.

Ten starý dům se rozpadá,
chtěj mě obejmout, vyslov přání má.
Ten starý dům se rozpadá
v krutém mámení osudů.

Duše touží po duhách,
hojí se křídla andělům.
Tělo sténá a našlo sílu, našlo sílu
zvednout ruku tvou.

Zvednout ruku tvou…
 
 
6. Blood is life (Sabbating)
 
Blood is, blood is life, blood is life, blood is sabbating. (8x)
 
 
7. Mistr a Markétka
 
Mistr:
Jsem princem noci, anděl temné hvězdy,
dávám náruče ztracených snů.
Slyším tvé volání, černá ikono ráje,
jsi v mém srdci bodnutý nůž.

Markétka:
Slyším nářek tvůj, dávno vím to vím,
že je měsíc tvůj bílý král.
Srdce krvácí, ruku podej mi,
půjdem hledat svůj svatý grál.

Mistr:
Dám ti lásky svého těla temné voodoo,
v noci se staneš černou Madonou.
Kradu tvé tělo, zradím tvou duši,
uprostřed pouště pak zanechám tě opuštěnou.

Markétka:
Dávno vím to vím, slyším volání,
celá hořím v obětí tvém.
Vím, že s tebou dál život nekončí,
v chrámu lásky, tajemných her.

Oba:
Poznej můj úděl, má ústa tu máš,
dej mi svou víru, chrám lásky je náš.
Poznej můj úděl, má ústa tu máš,
dej mi svou víru, [: chrám lásky :] je náš.

Mistr:
A ty dál se ptáš, kdo mi sílu dává,
jsou to stíny mých dávných vojsk.
Nikdo netuší, co se odehrává,
v hluboké noci v úkrytu hor.

Markétka:
Dávno vím to vím, slyším volání,
celá hořím v obětí tvém.
Vím, že s tebou dál život nekončí,
v chrámu lásky, tajemných her.

Mistr:
Vidíš mé tělo, vidíš má ú;sta
a mojí sílu ale nikdy nikdo nezměří.
Vidíš mé tělo, vidíš má ústa,
já jsem ta existence, v kterou nikdo nevěří.

Oba:
Poznej můj úděl, má ústa tu máš,
dej mi svou víru, chrám lásky je náš.
Poznej můj úděl, má ústa tu máš,
dej mi svou víru, [:chrám lásky:] je náš.

Poznej můj úděl, má ústa tu máš,
dej mi svou víru, chrám lásky je náš.
Poznej můj úděl, má ústa tu máš,
dej mi svou víru, chrám lásky je náš.

Poznej můj úděl, má ústa tu máš,
dej mi svou víru, chrám lásky je náš.
Poznej můj úděl, má ústa tu máš,
dej mi svou víru, [:chrám lásky:] je náš.

 
 
8. Markýza z obrazů
 
Noc pokořenou máš, z obrazu promlouváš,
zlomené časy dnů a utajených snů.
Ve věži zřícenin, zapomenutých chvil,
tvá ú;sta dotyk jsou, stala ses legendou.

Tvůj pohled ledový,

znáš tajemství všech dní,
když v noci procitáš,
ke hvězdám promlouváš.
Na křižovatkách cest uvidím tvůj tanec,
ty barvy noci znáš,
já vím, ty mi dávej nám.

Markýzo má, jsi mi tajemná,

do tváře se dívám.
Markýzo má, kdo tě uvítá?
Do dálky ti mávám.
Markýzo má, v noci procitáš
a hvězdám se zpovídáš.
Markýzo má, zůstaň tajemná dál.

Markýzo z obrazu, v šatech z drahokamů,
ty zjevuješ se nám, k obrazu promlouvám.
Jak slepé chodby dnů a utajených snů,
tvá ústa dotyk jsou, já vím,

ty mi dávej nám.
 
[: Ref 2x :]
Markýzo má, jsi mi tajemná,
do tváře se dívám.
Markýzo má, kdo tě uvítá?
Do dálky ti mávám.
Markýzo má, v noci procitáš
a hvězdám se zpovídáš.
Markýzo má, zůstaň tajemná dál.

Markýzo z obrazu!

 
9. Justina
 
Justino, ty naslouchej,
už přichází tvůj černej den
a někde v dálce svítá do nových časů.
Své naděje, co postrádáš,
nezahazuj, co nepoznáš.
Divoký havran přináší tvá znamení.

I v hříchu zůstaň stejná

a na osud nezoufej.
Vždyť víš, že neutečeš nikam.
A z dálky přichází zas další šedý den.

Justino, tvé zvonění,
co nohy v tanec promění.
Jsi víla lesů, přicházíš,

když den jde spát.
Jen tisíc nocí protancuj
a nezoufej na osud svůj.
Vždyť tvojí kletbu promění až svítání.

I v hříchu zůstaň stejná

a na osud nezoufej.
Vždyť víš, že neutečeš nikam.
A z dálky přichází zas další šedý den.

Justino, kam utíkáš?
Ty cesty světa dobře znáš
a z natažené ruky umíš život číst.

Ten nevěří, kdo nepoznal
tvou pavučinu, kouzel pár.
Jsi víla lesů, čarodějka opuštěných.

I v hříchu zůstaň stejná

a na osud nezoufej.
Vždyť víš, že neutečeš nikam.
A z dálky přichází zas další šedý den.
 
Justino! (7x)
 
 
10. Tango Salieri
 
Tango Salieri!
 
 
11. Mistr Leonard
 
V noci bloudí na svých cestách
a hledá smíření.
Mistr Leonard je věčný,
hledá vysvobození.
Stará kletba jeho rodu,
v které nenachází klid.
A svoje oči zvedal ke hvězdám,
co učil se v nich číst.
A všechno v životě už ztratil,
znova těžko nalézá.
Kroky padnou do neznáma,
mistr Leonard, mistr Leonard to ví!

A tajemná je kletba předků,

jméno rodu, starý řád.
A všechno zahaleno je tajemstvím,
duše neví, kam se dát.
Stopy tajemného řádu,
kniha stínů, jiný svět.
A historie chrání stopy své,
vítr popel rozvane.
A všechno v životě už ztratil,
znova těžko nalézá.
Kroky padnou do neznámá,
mistr Leonard, mistr Leonard to ví!

Mistr Leonard nedoufá,

on vyřkl slova k počtu hvězd.
A jeho myšlenky jak ptáci
letí houfem do nebes.
A v noci samota je družkou
kolem dálky změřené.
A jenom bílé roucho měsíce
a jeho smutný stesk.
A všechno v životě už ztratil,
znova těžko nalézá,
kroky padnou do neznáma.
Mistr Leonard! (8x)
 
12. Hněv andělů
 
Mocná je záře posledního soudu,
je slyšet hymna na zem padlých andělů.
Obloha sténá, mraky jsou v plamenech
a řeky splynou v jeden smrtící proud.
Mocná je záře a hvězda Lucifera,
anděli vzpoury, co vedeš k zánikům.
Inferno zpívá hněvem andělů,
přichází konec biblických rozměrů.

Kde je tvé království,

kdy přijde doba temna?
Dorazí cestovatel, který zničí svět?
Vždyť oči boha jsou dávno plné pláče
a hříchy lidstva co dotýkají se hvězd.
Ty sám sešli hněv andělů! (2x)

Anděli světla, ty mocná jitřní hvězdo,
potrestej zemi hněvem svých andělů.
Otevři hroby a dej upírům jména,
než naše duše zaniknou v temnotách.

Kletba a hříchy a dobyvatel času
je pyšný člověk, co sám sebe zahubí.
Magií černou spoutej jeho duši
a vědy okultismu ať vládnou nad zemí.
Ty sám sešli hněv andělů! (4x)
 
13. Tango Salieri (Hellmix)
 
Tango Salieri!
 
14. Opus pro Macbeth
 
Macbeth! (4x)
Opus pro Macbeth! (4x)
Macbeth! (4x)
Opus pro Macbeth! (4x)
 
Tak zrodila se Macbeth krutá a krvavá, bolestná a trýznící. Přišla královna zla, rozkoše a bolesti rozdávající ze svého rohu hojnosti. Je bytostí vyvolanou z propasti zániku, démonem pro jedny, andělem pro druhé. Zákeřně přicházející, podivné krásy, však temných kroků, které svádí k politování a soucítění. Macbeth Ničitelka, kněžna Nejistoty, vládkyně Zoufalství. Spoutávající, stvořená, je klíčem magie, svolávací relikvií, smířená s údělem rozsévat mučení, pustošit duše s úsměvem na rtech, svádět na bolestné cesty všemocného poznání. To vše chladně, jelikož ona je schopna milovat pouze sama sebe. Rodí se v bolestech, přichází skrze utrpení.
 
Macbeth…anděli!