Jak bylo na Nosferatu
Protože jsme se bohužel do Prahy na divadelní představení Nosferatu nedostali, odborná recenze nebude. Naštěstí se však naše věrná čtenářka Míša uvolila, že napíše alespoň svůj názor a dojmy. Tímto jí moc děkujeme.
Začínalo to trochu divně, ale pak se představení rozjelo. Komediální nádech se nedal upřít, sál se párkrát rozchechtal, zároveň ale i často zaznívaly skvělé výroky. Od legendárního: „Nikdy nepiji víno.“ Až po větu vyslovenou Helsingem: „Tam, kde končí naše věda, nekončí náš svět!“
Herci se dokonce i párkrát svlékli, ale nešlo o nic kritického (žádný striptýz :). Drákula měl klasicky tři ženy, chyběla jen přítelkyně Míny. Řekla bych, že nejlépe svou roli zvládl Renfield a jeho psychiatr.
Konec byl podle mě ale trochu nedořešený. Helsing a spol. se rozhodli, že teda půjdou Drákulu zabít. Pak scéna „ztuhla“, Drákula se kolem všech prošel, něco jim řekl a odešel. Kdyby se nám nezačali klanět, řekla bych, že je jen přestávka. :)
Celé to ve mě zanechalo takový divný pocit, ale líbilo se mi to. Jenom jsem dost dobře nepochopila promítání zabijačky prasete na stranách pódia. To asi požadovaný efekt na obecenstvo nepřineslo.
Ahoj. Víš o tom novém časopisu Enigma, co teď budě měsíčně vycházet? Tak v druhém vydání (myslím 13. 12. ale ruku do ohně bych nedala) bude článek o jisté osobě velice blízké Belovi Lugosimu. Když řeknu, že nejde o Borise K., myslím, že dál psát nemusím :,)
Jo, myslím, že jsem na něj viděla upoutávku v 21. století. Je to ten o záhadách, pokud se dobře pamatuju?
Je o záhadách. A ten příští se bude zabývat smrtí Bridget Brighton. (tedy krom jiné)
Tak jsem si pro zajímavost koupila první číslo, ale jsem poněkud zklamána. Celkově mě zaujaly akorát čtyři články, reklama skoro všude, formát časopisu šílený a když to shrnu – komerce.
Když bych si chtěla koupit časopis o záhadách, tak sáhnu raději po 2000 záhad. Párkrát se mi dostal do rukou a měla jsem z něj příjemný pocit, že ti lidé do toho dávají všechno a už jenom layout jejich časopisu mi přijde takový lidský, domácí.