Princ noci

Upířím komiksům jsme se zatím na našem webu vlastně vůbec nevěnovali, když nepočítám krátký počin od WDRata o Blood Nation. O to víc potěší, že jsem si konečně našla čas hrozivě zející mezeru vyplnit.

Prolog k prvnímu dílu Prince noci

Počet čistě upírských komiksů, které u nás až doposud vyšly, by se dal spočítat na prstech jedné ruky. Vampirella, Dracula – skutečný deník Jonathana Harkera a tři díly Prince noci dávají dohromady přesně pět.

Situace je tedy velmi žalostná a nečekám, že se to v budoucnu zlepší, distributory osvítí a vydají nám Blood Nation nebo Buffy. Bohužel, dále se musíme spoléhat na screeny ze zahraničí a louskat angličtinu.

Téma článku však nezní „neutěšená komiksová scéna v České republice“, nýbrž Princ noci. Oč jde? Položí si otázku valná většina čtenářů, protože pochybuji, že by titul znalo víc lidí. Ha! Narážíme na další problém – ani to málo upířích komiksů v češtině není známo všem fanouškům.

Nicméně abychom se pohnuli z místa a neplakali nad rozlitým mlékem, Princ noci je hororová komiksová série belgického umělce Yvese Swolfse, jež u nás vydával dnes již neexistující Barlow Comics.

Relativně brzy po sobě v roce 1999 vyšly první tři díly Lovec, Dopis inkvizitora a Úplněk. Chvíli to vypadalo, že se chystají i díly čtyři a pět s názvy Maximiliánův deník a Elise, avšak těch se fanoušci nedočkali, protože Barlow ukončil svou ediční činnost. A my se tak můžeme nadobro s Princem noci rozloučit, protože který odvážný (ne-li šílený) nakladatel by pokračoval v zajeté sérii?

Nepomůže ani optimistické prohlášení autora, že má scénáře svých příběhů již na dvacet let dopředu a hodlá v nich odhalit, jak se náš vládce temnot vlastně stal upírem.

Vypadá to, že vůbec můžeme být za ty tři díly rádi, a i když Úlněk příběh relativně uzavírá, čtenář se ani tak nemůže zbavit dojdu, že by náš anti-hrdina mohl zázrakem přežít, což člověka naladí na pokračování, kterého se ovšem nedočká. Princ noci je smutnou ukázkou toho, jak krach nakladatele může zruinovat jinak docela slibně se vyvíjející sérii.

Swolfsova kresba je možná trochu přízemní a v podstatě nepřináší nic nového, ale pořád je příjemnější na pohled než některé novotiny, které se snaží být originální za každou cenu. Snad mě neukřižují pravověrní fanoušci komiksů, když řeknu, že mám daleko raději styl Swolfse než třeba takového Richarda Corbena. (pozn. Hellblazer: Těžké časy)

Co se týče příběhu, Princ noci popisuje ságu rodu Rougementů, která v věků staletí svádí bitvu s krvežíznivým pánem upírů, Kerganem. Příběh začíná odhadem v 14. století, přesouvá se do šestnáctého – dob slávy inkvizice, poté do století Napoleonovy republiky a přitom se prolíná se současností, kterou je první polovina dvacátého století.

Kergan je zobrazen jako klasický upír, mající všechny znaky Draculy. Musí spát v rakvi, aktivní je až po setmění, vadí mu křesťanská symbolika, umí se přeměňovat v netopýra a mlhu, je nadlidsky silný…no a samozřejmě loví výhradně ve vyšší společnosti.

Princ noci je lehce nadprůměrným komiksovým počinem a je velká škoda, že nebude nejspíš nikdy vydán celý. Přesto se vyplatí (především fanouškům-sběratelům) ho v knihovničce, byť nekompletní, mít.

Zajímavost: Autor ve svém díle jednou dokonce zmiňuje Prahu a naráží na film Nosferatu, symfonie hrůzy. (pozn. první upíří film, ještě němý z roku 1922, v hlavní roli Max Schreck)