Koncem dubna vyšla přední české autorce upíří fikce Jenny Nowak nová kniha. Loď v písku nás zavede do dob dávného starověku, kdy po zemi ještě chodili bohové.
Anotace:
V časech, kdy Atlantida je ještě nekonečně vzdálenou budoucností, vzkvétá civilizace Llemurhey, společenství „stříbrných polobohů“, které vládne hmotě a rozmlouvá se zvířaty. Čas od času je vybrán nový nesmrtelný, který nese dál tajemství svého rodu. Tím posledním je mladičký Axbim. A právě on se jako jediný zachrání, když celou jeho epochu smete obrovská smršť času. Vyvrhne jej o tisíce let později v písku egyptské pouště, 400 let po Kristu…
A zatímco Ax se těžce smiřuje s nepochopitelným životem v rodině nevzdělaného kameníka, němá otrokyně Aleyka prchá před trestem z ruky svého násilnického pána. Ten, kdo jí z rozmaru zachrání život, však není člověk, je to Noční lovec, tvor, který se živí lidskou krví…
Do hry zasáhne i stále mocnější síla: křesťanství. Tam, kde jedni vidí smrt a hrůzu, však jiní nacházejí čirou lásku. Přes zdánlivě pohádkové kulisy však ani zdaleka nejde o fantasy – je to ezoterický příběh o povaze světa…
Ukázka z knihy
Černá tma zrodila bílé kosti a prohlédla sálajícími zřítelnicemi, za nimiž dýmal oheň pradávné výhně. Té božské výhně, v níž bylo kdysi všechno ukuto a která teď propouštěla na svět další ze svých přízračných stvoření.
Neviděl nic. Nic než sírově žhnoucí oči, které se mu propalovaly do lebky, a ohlušoval ho vlastní křik. Axbim se vzlykavě nadechl v posledním zoufalém záchvěvu touhy po životě. Věděl, že klečí tam, kam přemožen hrůzou padl, rukama se opírá o zem a neovladatelně, chlaplavě vzlyká. Za sebou slyšel kohosi sténat, naříkat jako dítě a něco rytmicky vykřikovat El-rheannu.
A pak se to stalo.
Zaječel, když se proti němu vymrštil ledový spár a dotkl se jeho čela. Pronikl jím, prošel kůží i kostí a zaryl se hluboko do měkké šedavé tkáně. Prorýval ji, zanechávaje za sebou palčivou, pronikavou, oslepivě jasnou stopu. Tma se roztříštila v myriády světel…
Nakladatelství: Metafora (2007)
Líbilo se mi to, i když ne tak jako její ostatní knihy. Trochu zvláštní styl psaní.