Modrá krev – o upírech a lidech

První díl trilogie od Daniely Mičanové poprvé vyšel v roce 1999 pod názvem Modrá krev – o upírech a lidech. Nyní byl znovu vydán, tentokrát pod jménem Alexander a to roku 2002. Všechny tři díly jsou již samozřejmě několik let dostupné, ale vezměme to popořadě.

Micanova_Modra_krevKdyž jsem začala knihu číst, nemohla jsem ji odložit. Začátek je poměrně chytlavý, a i když někdo může mít trochu problémy s věčným posouváním děje a občas i po časové lince, nakonec se to dá celkem dobře zvládnout, pokud čtete pozorně. Co by mohlo dělat dál problémy, to je asi poměrně častý výskyt cizích slov (především latina, v menším měřítku zastoupena a španělština, občas němčina), popřípadě celých vět.

Většinou jsou to známá přísloví, ale i tak to může být menší překážka. Ohledně postav nemůže být sporu o tom, že autorka přesně věděla, o čem píše, a hlavně jaký charakter mají její postavy. Setkala jsem se s knihami, které toto neměli pořádně ujasněné a často se tam postava zachovala úplně jinak, než jí bylo dáno v předchozí kapitole a nebylo to nějakou převratnou změnou v ději.

S ubíhajícím dějem se dostáváme mnohem blíže k jedné z hlavních postav – Alexandrovi. Samozřejmě stále sledujeme ostatní děje, ale většinu knihy tvoří životopis již zmíněného Alexandra. Musím se přiznat, že jsem se jím občas musela prokousávat, ale nedá se říct, že by byl nudný, to ani zdaleka ne. Koneckonců, je to velice důležitá část pro další pokračování. A taky pro pochopení samotné podstaty složité osobnosti, kterou Alexandr zcela nepochybně je.

Ano, můžeme zde najít jisté podobnosti s Louisem z knihy/filmu Interview s upírem, ale to samo o sobě nevadí, protože autorka sama řekla, že je to inspirováno bestsellery Anne Rice. Co se Luciuse týče, podoba s Lestatem je také patrná.

Ke slohové stránce knihy nemám osobně žádné výhrady, je to čtivé a ne příliš popisné (ukamenujte mě, ale nemám ráda popisnost). Vyjadřování opět zdařilé, ale buďme k sobě upřímní, u autorky několika poměrně (alespoň v jistých kruzích) úspěšných knih a překladatelky se ani nic jiného neočekává

Kolem a kolem, celkový dojem z knihy byl velice dobrý a těším se, až si přečtu pokračování (Lucius, Orlando). Snad jen doporučení na konec – nečtěte ve škole, nebo se vám stane, že na to přijde profesor fyziky a bude citovat z textu s dosazením vašeho jména. Měla jsem štěstí, že si nevybral nějakou jinou část a mluvil jenom o kompenzaci).

Autorka: Daniela Mičanová

Vydal: Sursum (2002)

Jeden komentář

  • Lucius 14.7.2007na21.51

    Ukamenovat si zasluhuje výraz "Luciuse" – skloňuje se to LuciA!! Jinak všechny tři díly jsou úžasné, ve škole jsem četla taky, a tohle varování by mě ani náhodou nezastavilo;)) (Kdyby se někdo pozastavoval nad přezdívkou, neřešte to)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Copy Protected by Chetan's WP-Copyprotect.

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

Cookie je krátký textový soubor, který navštívená webová stránka odešle do prohlížeče a následně uloží na váš disk. Ukládají se různé informace a nastavení, určená k lepšímu načítání webu, započítání do číselníků počítadla návštěvnosti, nebo v případě stránek s reklamním obsahem, vyhledá podle jiných již uložených cookies, reklamu přímo pro vás. Jak jste někde hledali novou pračku, vyskočí na vás pračky na každém webu, který si reklamou přivydělává.
Více informací naleznete na odborných stránkách, u tetičky WIKI, nebo strýčka Googla.

S pozdravem
Děti noci

PS: U nás pračky ani jiná zařízení nenaleznete :)

Zavřít