Anita Blake 3: Cirkus prokletých

Laurell K. Hamiltonová nás dosud zavedla do upířího nevěstince (nebo snad upířince) v knize Provinilé slasti, navštívili jsme také upíří kabaret s názvem Rozesmátá mrtvola a teď nás čeká návštěva v šapitó Cirkusu prokletých.

Pokud jste četli předchozí dvě knihy, máte jasno, jaký svět svým hrdinům Laurell K. Hamiltonová připravila. Pokud ne, hodně napoví anotace na zadní straně obálky, ze které si dovolím citovat: Vampyrismus je v USA legální. Za úplatu vám oživovatelé povolají z hrobu zombii dle vašeho výběru. Po některých hřbitovech se potulují ghúlové.

No, jak se vám líbí takováhle představa? Že vám běhá mráz po zádech a pociťujete takové to příjemné chvění okolo žaludku? Tak to je dobře. V tom případě vás tahle kniha ani dvě předchozí  nejspíš nezklamou.

Anita Blakeová, která pracuje na plný úvazek jako oživovatelka zombií a k tomu vykonává v případě potřeby státem uznávanou činnost popravčí upírů, má za sebou jeden ze svých typických pracovních dnů (vlastně nocí, protože oživovat zombie ve dne není nejspíš taková sranda).

Je unavená, zašpiněná kuřecí krví a v kanceláři naproti ní sedí dva neodbytní pánové, jejichž cílem je likvidace všech upírů navzdory platným zákonům. Není proto divu, že se její  nálada pohybuje pod bodem mrazu.

A ta ještě klesne, když se na jejím pageru objeví číslo detektiva seržanta Doplha Storra. To může znamenat jen jediné. Někde se stal zločin, za nímž se skrývá cosi nepřirozeného. I to patří k Anitiným úkolům – spolupracuje s New Orleanskou policií jako expert na řešení zločinů, při kterých je mrtvá nejenom oběť ale ve většině případů i pachatel.

Stejně jako v předchozích příbězích se banálně jevící případ záhy komplikuje a zanedlouho na scénu vstoupí staří známí z rodu upírů i noví hráči, kteří si chtějí urvat něco z moci svých protivníků. Setkáváme se tak se Starými Alejandrem a Oliverem a i zcela novou bytostí, kterou je nesmrtelná lamie. Ti všichni soupeří o jediné – získat nadvládu nad městem, které zvětší části vytváří veřejné mínění o upírech a dalších neživých bytostech.

To, co bylo na první knize pro čtenáře tak přitažlivé, totiž zcela nový svět, který mohl poznávat, a který je tomu našemu hodně podobný a přece se liší, je nyní již známé a kvalita knihy závisí především na samotném příběhu. Toho si je vědoma i autorka, a tak své oblíbené hrdince staví do cesty stále obtížnější překážky. Anitina rozpolcenost vůči nejvyššímu vládci města se díky tomu prohlubuje, její protivníci jsou stále mocnější a starší a její citový život je čím dál víc zmatenější.

Po vcelku poklidném úvodu, kdy se na scéně objeví většina přeživších postav z předchozích dvou dílů, se ve střední části dočkáme opravdové akční smršti. Živí ani neživí sice nepadají po desítkách, ale o krev opravdu není nouze. V některých pasážích je popisované násilí tak syrové a bez příkras, že by se mohlo vyjímat i v některé knize Jiřího Kulhánka.

Po lehkém uklidnění přichází samotné finále, které je avizováno jako rozhodující bitva, kterou sice je, ale celkový dojem zkazí příliš rychlé rozuzlení. Skvěle budovaná atmosféra i rozehrané finále je utnuto na můj vkus příliš rychle, jakoby autorka potřebovala knihu rychle ukončit a vrhnout se na další příběh.

I pře výše napsané jsem byl s knihou spokojen. Onen rychle ukončený závěr nakonec splnil svůj účel. Chci totiž vědět, co se bude dít dál.