Hlad a extáze upírů

Publikováno: Autor:
Ikarie (sci-fi a fantasy měsíčník) zase jednou svým povídkovým výběrem nezklamala a v listopadovém čísle přináší opravdu skvělé dílo z pera Briana Stableforda.

Přiznám se narovinu, že Ikarii už nekupuju. V současné době na její čtení nemám ani čas, ani peníze a tak si vystačím s Pevností, která mi jako měsíční dávka fantastického čtiva bohatě stačí, abych si jakž takž udržela přehled v době, kdy na nám produkce chrlí desítky novinek.
Přesto ještě sem tam zajdu na diskuzní server Lopuch.cz, kde má právě Ikarie svůj diskuzní klub. Většinou příspěvky přítomných jen přejdu, ale tento měsíc mě zaujalo právě povídání o nové listopadové povídce, která nese název Hlad a extáze upírů.
Řekla jsem si proč to nezkusit a Ikarii si zase po dlouhé době koupila. Utratila jsem 49 Kč zbytečně? Zcela určitě ne, i když povídka nebyla právě to, co jsem očekávala. Byl v ní onen prvek neobvyklosti, který mě nutil číst stále dál a dál a čekat na konec, který by mi děj ozřejmil.
Dá se opravdu vidět pomocí drogy budoucnost, které vládnou upíří nadlidi nebo je to celé jen výmyslet zmateného mozku? Je ten týpek upír nebo ne? A co k sakru dělají v jedné místnosti Oscar Wilde, doktor Watson a Sherlock Holmes? Proč je zmiňován Bram Stoker a Henry Irving?
Povídka (dosti dlouhá – 28 stran) ubíhá jen opravdu polehoučku, nikam nespěchá. Pomalu rozvíjí a vykresluje svět, kde lidé jsou jen chovné stádo pro vládnoucí upíry ovládající neuvěřitelné technologie. A jak čas letí, nepotřebují ani lidi. Manipulace se svými vlastními těly je dovedla až k mezihvězdným letům a odpoutala je od závislosti na krvi.
Je tohle lepší svět? Je světu lépe bez lidí s jejich destruktivními sklony a násilnými pudy? Jsou upíři „ti lepší“? Civilizovanější? Autor sám si pohrává s myšlenkou, jestli se vrátit do světa 19. století a varovat lidstvo před vyhynutím, či raději všemu nechat volný průběh a udělat místo nové evoluční epoše.
Nemohu říct, že novou Ikarii by si ihned měli koupit všichni fanoušci upírů, aby měli další kousek do sbírky, protože by po přečtení mohli být trochu rozmrzelí, že vyhodili peníze za něco, co se jim příliš nelíbí.
Hlad a extáze upírů totiž nechytne jen tak každého, je to specifický typ povídky. A pokud někdo dává přednost především akci, vytaseným špičáků a hektolitrům krve, ať dá od nové Ikarie ruce pryč. Ovšem těm, co jsou i na intelektuálnější kousky, vyhledávají příběhy s dobrou myšlenkou a výtečným vypravěčským stylem, nemohu jinak než povídku ze srdce doporučit.