Vlad Dracula – psychopat nebo hrdina?

Kto bol skutočný Vlad Dracula? Hrdina, psychopat alebo človek, ktorý si šiel za svojim cielom? A ked poviem, že cez mŕtvoly, tak to určite nebude nadnesené.

VladLidé se od nepaměti něčeho bojí, většinou toho, co neznají a neumí si vysvětlit. V minulosti hlavně nevzdělaní lidé hledali ve všem nadpřirozeno. A dnes? Ze strachu je dobrý byznys. Točí se stovky kilometrů výborných hororů až po ty nejhorší škváry. I tento žánr má svou klasiku – Tanz Der Taufen (Evil Dead), Nightmares, Howling, The Burning
A všemu vévodí filmy o upírech. Námět Draculy byl zpracován snad již stokrát. Často v neuvěřitelně v klišovitém zpracování. Bela Lugosi, Christopher Lee a Gary Oldman jsou ti nejlepší filmoví upíři všech dob.
Kde se ale vzali tihle hrdinové noci, které provází kvílení vlků, mlha a strach? Zmínka o nich už je od dávného věku. Jsou nalézány hroby, kdy pohřbeným byla před uložením do rakve useknuta hlava, ú;sta naplněna kameny, těla proklána ztrouchnivělými kůly. Proč?
Částečně lze tyto jevy vysvětlit lidskou nevzdělaností. Jsou lidé, kteří upadají do těžkého transu – bezvědomí, které se podobá smrti. Tito lidé byli pohřbeni často zaživa a když v hrobce procitli, pokoušeli se dostat ven. Z hřbitova se ozývaly rány, jak bojovali o cestu za sluncem, za svobodou. Většinou marně. Když se hrobka otevřela pro dalšího nebožtíka, ležely pozůstatky u dveří, od kterých tento nedobrovolný vězeň čekal vykoupení.
Vesničané nechápali, jak mohl mrtvý vstát a připisovali to posmrtnému životu (lékařská věda byla tehdy na bodě nula, ostatně ani dnes není vůbec nic známo, jak to vypadá za „řekou Styx“). Aby uchránili sebe, znemožnovali mrtvým tímto způsobem návrat. Proč ale jsou nacházeny celé vymřelé vesnice, kde všechny pozůstatky nesou známky této exhumace?
Necháme teď dohadů, byly jsou a budou věci mezi Nebem a Zemí. Vampýr – upír, ohromný netopýr, který létá za noci a pije krev, aby žil. Někde v tropických pralesích žijí obrovští netopýři (je jich pár stovek druhů), kteří se takto chovají.
V noci přilétávají v ohromných hejnech do dobytčích ohrad, kde parazitují na dobytku. Ten je ráno nalezen vysílen a slabší kusy i bez známek života. Ale že by bral lidskou podobu? Kde vznikla tato pohádka, kterou se straší dospělí lidé a je to opravdu jen pohádka?
Literární otec všech upírů je spisovatel Bram Stoker s románem Dracula. Zastavme se maličko u této knihy, než se budeme věnovat hlavní postavě – samotnému vládci Temnot, jeho jasnosti hraběti Draculovi. Bram Stoker už nic tak dobrého nenapsal. Kniha je psaná formou deníku – je to opravdový deník, stal se tento děj, nebo jeho část někdy a někomu?
Není bez zajímavostí, že deník dokonale přesně uvádí dny, kdy byl úplněk. Diktoval mu knihu někdo, kdo toto zažil? Opsal něčí deník, který se mu dostal do rukou? Postava Draculy je opravdová a jeho legenda i díky Bramu Stokerovi a F.Coppolovi nesmrtelná.
Vlad Tepes – opravdový Dracula. Mluvme teď o tom opravdovém Drákulovi z masa a kostí. Pojďme opět na toulku do stínů minulosti. Začneme u jeho otce. Opravdový Dracula byl princ, který žil ve Wallachii, jménem Vlad Draculea. Narodil se v roce 1431 v Transylvánském městě Sighisoarav v Rumunsku (německy Schassburg). Toto město leží asi 40 mil od Bristita.
Jeho dům je označen deskou, která říká, že Dracula zde žil v letech 1431 – 1435. Jeho matka, princezna Cneajna, pochází z dynastie Musatin z Moldávie. Vzdělává malého Draculu pomocí svých pannen. Otec Draculy měl milenku Caltunu, s kterou má taky syna Vlada. Ta odchází do kláštera, kde přijímá jméno Eupráxia.
Tento bratr Vlada byl později znám jako Vlad – mnich. Otec Vlad Dracula byl autoritou každého německého města v tomto regionu. Byl slavný Turkobijec, který ubránil celý Balkán před vpádem a masakrem Půlměsíce.
Za jeho činy mu patřilo uznání i římského krále Zikmunda Lucemburského. Jeho vliv sílil v roce 1431, kdy se stává princem Wallachie a zakládá Řád draka – tajné vojenské a náboženské bratrství, které má chránit katolictví před kacíři vytvořenými Zikmundem.
Dalším cílem Řádu je postavit ohromnou armádu Křižáků na obranu proti Turkům, kteří obléhají Balkánský poloostrov. Vlad se v politice angažoval tím způsobem, že všechny významné politiky ohnul a zavázal ke svému velkému nepříteli sultánu Muradovi II.
Byl rozporuplný a často stál po jeho boku v krutých bojích proti svému vlastnímu lidu. Sultán mu pro jeho zradu nikdy nevěřil a nachystal na něj a jeho syny léčku. Vlad je obviněn ze zrady a aby mohl zůstat živ, musí opustit své dva syny (narodil se mu mezi tím další syn Rado), kteří museli zůstat ve vězení sultána v roce 1442.
A teď víc o Draculovi synovi. Tři roky vězení zanechaly na jeho charakteru víc než hluboké stopy. Drácula se už nebál lidské přirozenosti, přestal se bát smrti. Pochopil, že jeho otec se zapletl do intrik, pochopil, že může kdykoliv zemřít a že politika je nečistá, morálka neexistuje. Naučil se turecky a šel pro potěšení sultána do harému.
Jeho spoluzajatci říkali, že se stává brutálním, mstivým a zrádným. Vlad zakotvil do svého života 2 důležité body. Určil si směr, kterým chtěl jít a nikdy nikomu nevěřit. Pohrdal bratrem, který byl slaboch a byl zcela pod vlivem Turků a stává se i spojencem Murada II. Životní filozofie se Vladovi potvrzuje, když umírá roku 1447 jeho otec zrazen Joaem Huniadym a Draculuv bratr nejprve oslepl a pak uhořel zaživa.
To byly události, které ho natolik ovlivnily, že roku 1448 prchá z paláce. Přebírá trůn ve Wallachii, odchází do Moldávie a vládne s princem Bogdadem, jehož syn Estavo je jeho bratrancem. Dracula byl v exilu do roku 1451 dokud nebyl Bogdam brutálně zavražděn. Vrací se zpět do Transylvánie a stává se z něho nesmiřitelný nepřítel Půlměsíčního králoství a vlastně všeho živého.
V Transylvánii poznává Hunyadinu, který se stává jeho velikým učitelem a rádcem v boji proti Turkům. Zná všechny jejich válečné lsti a pasti, kterým ho naučí. Dracula šel od vítězství k vítězství a nechává za sebou zpustošenou a mrtvou zem. Legenda praví, že u města Brasov nechal všechny zajaté napíchnout za živa na kůly, kde pomalu na slunci vykrváceli.
Sám měl postaven stůl mezi těmito morbidními sloupy, kde jedl a pil. Celé okolí zamořil nesnesitelný zápach z tisíců rozkládajících se mrtvol. Nechal si ke stolu pozvat návštěvu. Pokud tato návštěva projevila nad zápachem slabost, Dracula jí nemilosrdně nechal narazit na kůl.
Pokaždé pravil, že jen tak zůstane návštěva déle, aby si zvykla na smrad. Není divu, že byl neustále celý od krve a zde je asi vznik legendy, že pil krev. Nikdo už nezjistí, kolik Dracula umučil a nabodl na kůl lidí, ale statistiky této doby říkají, že Vlad zabil více jak 20 000 mužů, žen a dětí. To znamená víc, než padlo ve slavné Bartolomějské noci v Paříži o století později, kdy Kateřina Medicejská zmasakrovala protestanty. Kníže Temnot umírá roku 1476 za dodnes nevysvětlených okolnosti, snad zrazen v bitvě někým z vlastních řad.
V Rumunsku ale dodnes Draculu pokládají za národního hrdinu za jeho podporu proti německým, tureckým a ruským tradicím a utlačovatelům. Ve Wallachii je Vlad opěvován v mnoha písních. Hlavně ve vesnici pod jeho restaurovaným hradem, který je tu jako turistická senzace. Jsou hrdí na jeho činy, ačkoliv se nikdy nestaral o způsob, jakým bojuje…
Historikové snad jěště ani dnes nemají zcela jasno, kdo byl Vlad – hrdina, psychopat, člověk, který šel za svým? Jedno snad se mu upřít nedá, láska k rodné zemi. A tak díky otevřenému konci jsem se i já postavil na jeho stranu a vidim v něm Osobnost a díky němu a pro něj jsem si zamiloval Transylvanii – vždyť On pro mne Transylvánie a Transylvánie je On, díky jemu miluju siuletu majestátného hradu Poenari a při pohledu na ni mi vždy naskakuje husí kůže….

Texty boli prebrané zo stránok Dracula fans s láskavým súhlasom webmastera a Jenny Nowak, ktorým touto cestou srdečne ďakujeme!