Zoo – Čas sluhů

Máte rádi stylovou hudbu ke čtení? Plnou tajemství, vlkodlaků a středověkých vlivů? A znáte skupinu ZOO? Ne?! Tak si přečtěte recenzi na jejich nejpodařenější album!

„Co vítr šeptá, jak hvězdy voní, převozník čeká a bloudím ozvěnou.“

Seznam písní:

1. Tribunál
2. Už se blíží čas sluhů
3. Podzemí tří andělů
4. Klášter v opatství
5. Kanibal
6. Čaroděj
7. Proroctví
8. Zpověď
9. Kotle a rohy
10. Král už nasedá
11. Osud je můj pán

„Podává se večeře, vše je mastné a nové. Cpeme se jak sloni, hlad máme jak lvové. Jíme pečené klokany v kyselém nálevu zeleném.“

Nejdřív než do vás začnu hustit podrobnosti o albu, tak trošičku představím ZOO. Kapela vznikla v roce 1987. V jejich sestavě se mihla taková jména jako David Koller nebo Jan Kalousek. Jejich sestava se ustálila na 6 členech:

Jiří Chlumecký – bicí, zpěv
Petr Pelech – zpěv, klávesy
Jiří Matoušek – baskytara, zpěv
Zdeněk Plášek – kytara, zpěv
Aleš Zimolka – perkuse, bicí
Tomáš Nedělka – dudy, whistle

„Podává se večeře, cpeme se jak sloni. Čertova rodina po naší pravici, po levici ROHATÍ šlechtici!“

Kapela nahrála 2 alba, konkrétně Goes west a právě recenzovaný Čas sluhů, toto album se i částečně objevilo na soundtracku k stejnojmenému filmu, na kterém kapela taky spolupracovala. Právě píseň Čas sluhů kapelu mediálně proslavila. Není se čemu divit, píseň byla velmi kvalitní.

Pak pánové začali připravovat další album, pracovně nazvané „Good Mording“. Skupina vydala přes internet singl Skotská, ano přes internet a dokonce i s regulérním křtem (!), když v tu chvíli se něco pokazilo a kapela šla do kytek a zapadla v historii české hudby.

„Žádám ďábla o službu, musí splnit mou TUŽBU! Učitelku zeměpisu, gymnastiky, krasopisu. ZADÁVIT! Tu ropuchu co učí děti psát slova zvrácená jako sekera. Ať je zadávena vlkodlakem a polita hydrolakem ! Ať je zadávena vlkodlakem a polita hydrolakem !“

Mám několik přátel, kteří se zajímají o vampisrimus, stanismus, magii a podobné kraviny :D. Když s nimi hovořím na téma česká stylová hudba, tak většinou vypálí to svoje XII. století. A já se musím smát: „Ty neznáš ZOO?“

Možná je to tím názvem, možná je to tím že to není taková temná hudba. V ZOO jsou cítit popové, (Teď nemyslím ten zasr*ný pop ve stylu Madony, ale líbivé písničkářství, jako např. Elvis.) rockové, ale i gotické prvky.

Toto vše spojují doslova básnické texty, které takovým zvláštním způsobem dráždí vaší imaginaci. Není to takový myšmaš, jako u již zmíněného XII. století, naopak je tu jakýsi tématický systém. Text přesně odpovídá atmosféře hudby. Jestli jste hledali skvělý tématický fantastický celek, máte možnost!

„Kanibal vymetá hroby, slídí. Po řádné krmi, krmi se pídí, chce zase žrát! Kani, kani kanibal má hlad! Bude lidičky žrát!“

Album otvírá temná píseň Tribunál. O tajemném společenství, z kterého získáváte dojem, že buď to jsou nějací padlí démoni, co ovládají malou vesnici nebo celé peklo! Dost možná se tyto roviny prolínají. Temné bubny na začátku vám doslova začnou přejíždět po zádech s mrazivou vtíravosti. Nad některými rýmy se pozastavíte a zamyslíte.

Tato píseň je vystavěna v gotickém stylu a příměsí etniky. Čím dál pokračuje prorokování o smrti učitelky, tím je píseň temnější. Až najednou lup! A píseň přejde do nádherné latinské Ave Maria. Jeden z nejlepších zvratů, co znám!

Začátek songu Čas sluhů jistě znáte. Je to taková vtíravá píseň, která apeluje na vaši představivost a zajímavým způsobem v textu spojuje klišé. Ze začátku je píseň téměř relaxační a pak přejde do energického hymnusu od ženě. Tyto 2 zajímavé polohy se střídají a vám pomalu docházejí souvislosti. Bravo!

Rockově laděné Podzemí tří andělů Vás učaruje hned od začátku. Nalehavý hlas se vám snaži ukázat cestu člověka za… za čím vlastně?

Klášter v opatství je jasný pokus o jakousi pseudohistorickou píseň. Nutno dodat že zdařilý! Doslova se cítíte rozjímat mezi muži v klášteru. V porovnání s předchozími písněmi další emotivní zvrat.

A pak přijde šílená etnická věc Kanibal! Zvuky běsu na začátku vám dá jasně najevo, že se budete bát. A budete! Na poplach bíjící naléhavý hlas chudák, který se octil v místě loviště kanibala, vám připomene že další chod jste vy, neb ho slyšíte. Na konci omylem nahrané hlasy vám naznačí co si myslet. „To nebylo špatný.“

Magické obvinění mága v písni Čaroděj vám připomenou, že se za magii platí. Ne že Harry mávne hůlkou, ale že musíte prodat kus sebe a ještě víc a dál! Táhlá kytarová sóla v kombinaci s flétnami byl skvělý tah, taková vynalézavost se často nevidí.

Proroctví je krásná vokální píseň, která předpovídá budoucnost jednoho krále. Skutečně Vás chytne za srdce. Nejlepší je, jak z nejpomalejší věci se pomalu stává to nejrychlejší na albu a pak zase mávnutím proutku zpět k melodii.

Skladba Zpověď je podivuhodně muzikálně propracovaná. Zní jako z úplně jiného vesmíru, když po komorním Proroctví se na vás vrhnou smyčce jako vlna na moři. Pak si najednou uvědomíte že v refrénu je něco trošku špatně. Já osobně z tohoto songu cítím potřebu kapely prodat se. Ale jenom trošku, ty flétny to zachraňují.

Instrumentální pecka Kotle a rohy je zřejmě reakce na mírně komerční Zpověď. Neuslyšíte tu ani slovo, zato krásné flétny a bubny, které navážou na další věc…

Král už nasedá je úplně úžasná a nejvíc epická píseň z alba. Vypraví o armádě před bojem. Ale takovým způsobem, že si to budete ještě dlouho dokola pouštět. Králova chtivost je tak uvěřitelná, že chcete jít s ním a dobývat a loupit! Nářek mnichů ke konci je skvěle podbarven bubnovým sólem, které dává znamení, že nic nezmůžou. K čemu Vám to je? Vždyť „Král už nasedá!“

A závěrečná Osud je můj pán je finále hodné takového skvělého alba. Lze to chápat jako lidský výkřik před proměnou ve vampíra. Tento text je natolik ZVLÁŠTNÍ že výklad si najdete sami. Přitom při prvním poslechu vám změť konkrétních výrazů přijde jasná. Ovšem když se zamyslíte nad celkovým kontextem…

„Zas vítá mě zahrada mrtvých, mám stále k nebi líat a v chrámu hrát. Přes řeku musím, osud je můj pán. Neopouštět víru, abych mohl v hrobě spát! Kostlivec mě čeká, by mě do chrámu vez! On kostmi měchy šlape a já své prosby lkám. Už slyším rachotit půlnoc a ďábel žene mě zpět. Radši v plísni ležet, než žal mi hrát. Chci SPÁT!“

Jaký bude soud nad tímto albem? Co mu přiřknem? Vzhledem k tomu, že mé hudební cítění začíná u melodického trash metalu a končí u rachotu náklaďáku, je to jasné. Album nemá prakticky chyby až na nějaké malé pokusy o komerci. Jinak je po všech stránkách svoje a originální!

Hodnocení: 99%